V uprchlickém táboře v Dunkerque žije asi 2500 uprchlíků (leden 2016)

V uprchlickém táboře v Dunkerque žije asi 2500 uprchlíků (leden 2016) | foto: Reuters

Před lety zde umírali Čechoslováci, dnes se v Dunkerque hromadí uprchlíci

  • 212
V uprchlickém táboře ve francouzském Dunkerque žije dnes asi 2500 lidí. V zimě se potýkají s všudypřítomným blátem či chorobami a neustále doufají, že se dostanou do Británie. Humanitární organizace zdejší podmínky označují za katastrofu.

V roce 1944 zde nasazovali životy vojáci z Československé samostatné obrněné brigády, o čtyři roky dříve se zdejší pláže staly dějištěm masivní evakuace spojeneckých vojáků. Dnes se v Dunkerque opět připomíná válka, byť se boje odehrávají tisíce kilometrů daleko. Okolí města se stalo nechtěným domovem tisíců uprchlíků z Blízkého východu.

Zdejší uprchlický tábor stále zůstává v mediálním stínu tzv. Džungle v Calais (o podmínkách v táboře v Calais se dočtete zde). Neziskové organizace však varují, že podmínky v Dunkerque se zejména během zimních měsíců výrazně zhoršily. Kdysi zelené travnaté plochy předměstí Grande-Synthe, na kterých uprchlíci přežívají ve stanech, se proměnily v nedozírné bahnité pláně. Ještě nedávno zde žilo asi 800 lidí, na konci loňského roku se zde tísnilo 2500 uprchlíků a jejich počet každým dnem roste.

Válečný Dunkerque

Když německá vojska v létě 1940 bleskově vpadla do Francie, stal se Dunkerque dějištěm jedné z největších evakuací v dějinách. Britové v rámci tzv. Operace Dynamo převezli za neustálého německého bombardování přes kanál La Manche do Anglie celkem 338 226 mužů a tuny vojenského materiálu.

Spojenci osvobodili Dunkerque 7. října 1944, kdy do města dorazila Druhá kanadská divize. Němci město přeměnili na pevnost, kterou bránili až do 9. května 1945. Obléhání města se účastnili také českoslovenští vojáci sdružení v Československé samostatné obrněné brigádě. Sedmiměsíční obléhání Dunkerque zaplatilo životem 200 z 4000 nasazených československých vojáků.

(více o československé účasti v bitvě o Dunkerque čtěte zde).

Nevládní organizace, které v táboře poskytují základní zdravotnickou pomoc, hovoří o „skutečné katastrofě“ a připomínají tristní sanitární vybavení tábora. Zdejší lidé mají k dispozici pouze dvě nádrže s pitnou vodou a 26 suchých záchodů. „Viděl jsem tábory v Etiopii, které se stejně jako tento tábor topily v bahně. Tady je vše ale mnohem méně organizované,“ uvedl pro server The Independent pracovník Lékařů bez hranic Mathieu Balthazard.

V Grande-Synthe přežívají také desítky dětí mladší pěti let. Asi deset z nich musí každý týden vyhledat pomoc lékařů. Nejčastěji je trápí chřipka nebo průjmová onemocnění. „Podmínky tady pomáhají šířit bakterie, které způsobují průjmy. Je tu spoustu odpadků, děti si s nimi hrají,“ popisuje Balthazard

Plačící děti a čekání na cestu do Británie

Jedním ze zdejších dětí, které už pracovníci Lékařů bez hranic znají jménem, je čtyřletý Mohammad Faiq. Spolu se svou kurdskou rodinou musel prchnout z Iráku poté, co jejich vesnici obsadil Islámský stát. V Turecku se vlídného přivítání nedočkali a rozhodli se proto cestovat dál do Evropy. Jejich cesta zatím skončila na dohled Dunkerque. Z jejich stanu se s krátkými přestávkami ozývá pláč.

Roční sestřičku Mohammada totiž trápí chřipka. „Pláče celou noc,“ popisuje její matka Šáhen. S manželem a dětmi je v táboře už 65 dní, tvrdí. Každý den doufá, že získá azyl ve Velké Británii. „Máme vůbec šanci, že si nás Velká Británie vezme? Chtěl bych říct svým dětem, že máme naději,“ říká 32letý Ahmed, který podle svých slov dříve bojoval v řadách pešmergů. V Dunkerque žije se svými čtyřmi dětmi, nejstarší dceři je deset let.

Uprchlíci v Dunkerque se do Británie snaží dostat v nákladních automobilech nebo kufrech pašeráků. Zatímco v Calais uprchlíci naskakují na kamiony a přelézají ploty, aby se dostali do Eurotunelu, gangy v sousedním přístavu odvážejí migranty do míst, kde zastavují nákladní auta, a radí jim, ať se v nich ukryjí.

Jeden z migrantů prozradil reportérům BBC, že za cestu ze Sýrie do Francie zaplatil už 12 000 liber (více než 450 000 korun). Další tři tisíce liber po něm chtějí převaděči za to, že ho dostanou do Británie (více zde). Uprchlíci v Dunkerque žijí v naději, že se alespoň jeden z jejich rodiny dostane do Británie a pak dotlačí úřady k tomu, aby za ním pustily jeho příbuzné.

Naděje kladou také v nedávné rozhodnutí britských soudů, které úřadům nařídily, aby do země za příbuznými vpustily čtyři uprchlíky pobývající v uprchlických táborech ve Francii. Může se jednat o precedens, který by v budoucnu mohl pomoct uprchlíkům ve shledání s jejich rodinami (více o případu zde).

S britským občanstvím v pekle Dunkerque

Někteří uprchlíci v Dunkerque mají v Británii příbuzné, kteří kvůli setkání se svými rodinami udělají vše. Ti, kteří na britských ostrovech získali azyl, se často vydávají do uprchlického tábora nedaleko Dunkerque. Kdykoli se mohou vrátit zpět, legálně a bez obstrukcí úřadů.

Uprchlická krize

„Jsem Brit,“ sděluje reportérům The Guardian usměvavý Azíz. „Stal jsem se britským občanem. Vím všechno o kultuře této země, o soudním systému, zákonech. O Británii vím všechno,“ dodává a rozhlíží se přitom po desítkách stanů, které vyčnívají z šedi blátivého uprchlického tábora. Z Británie se zpět do Francie vydal za svou ženou Hatáw a synem Oscarem, kterému už dal britské jméno.

Azíz se nyní bojí o zdraví svého syna. Už při cestě do Francie prý měl velké zdravotní potíže. „Je velmi nemocný. Pokud se nedostaneme do Velké Británie, pravděpodobně o něj přijdu,“ tvrdí Azíz a dodává, že v táboře panuje krutá zima.

Azíz získal britské občanství v roce 2009. Posléze se vrátil do Kurdistánu, kde podle svých slov potkal svou budoucí ženu, vstoupil do řad pešmergů a účastnil se bojů proti Islámskému státu. V roce 2015 byl dokonce členem týmu, který se setkal s britským ministrem obrany Michaelem Fallonem. Výhrůžky ze strany radikálů ho však vedly k rozhodnutí opustit Kurdistán. S rodinou absolvoval cestu přes Turecko a Řecko.

Nakonec se usídlili v Dunkerque. Azíz by se mohl legálně vrátit do Británie, vízum pro manželku a děti se mu však dosud nepodařilo vyjednat. Zřejmě je čekají další měsíce v blátivém táboře mezi rostoucím počtem uprchlíků.

Dunkerque, Francie

Dunkerque, Francie

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Podívejte se, jak žijí uprchlíci v táboře v Dunkerque:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video