Krajsová patří k několika málo ženám, které jsou v extralize tak blízko hokejistům a jejich kabině, vždyť ta bývá tradičně a stereotypně nedotknutelným územím drsných mužů.
Ve Spartě je sice slečna Bára nováčkem, ale zkušeností už má víc než dost. K současné profesi se dostala díky práci dobrovolnice na hokejovém mistrovství světa v Praze před 12 lety.
„Každým rokem se přístup hráčů k fyzioterapii lepší. Je trend více se věnovat regeneraci.“ |
„Tehdy jsem se nedostala na vysokou školu do Prahy, proto jsem sháněla brigádu, tak jsem se přihlásila,” vypráví s milým a nakažlivým úsměvem ve videorozhovoru s iDNES.cz.
„A tam jsem poznala lidi z hokejového prostředí.“
Po úspěšném absolvování vysoké školy na FTVS UK dva roky pracovala v ordinaci MUDr. Miloše Barny, kde se setkávala se sportovci a před pěti lety Krajsové nabídli práci fyzioterapeutky v Pardubicích.
„To byl první kontakt s hokejovou kabinou. Okoukala jsem tu práci, zjistila, co funguje a pak z toho čerpala,“ vzpomíná.
Na začátku nevěděla, co má přesně od hokejistů čekat, byla trochu nejistá. „Ale nikdy jsem neměla strach z klučičího prostředí,“ říká sparťanská fyzioterapeutka. „Lidé se mě na to často ptají, ale mně už to nepřijde divné.“
TENKRÁT V KLADNĚ. Současná fyzioterapeutka Sparty působila čtyři sezony u hokejistů Kladna.
Krajsová si také rychle navykla na vtípky, které hráči zkoušejí. „Srandičky jsou furt, v každé kabině. Dost často se stává, že něco řeknu a vyzní to dvojsmyslně, tady na Spartě se mi to daří docela často. Už když něco říkáte, tak víte, že to dostanete zpátky,“ rozesměje se.
Reprezentační angažmáBarbora Krajsová je fyzioterapeutkou, ale její hokejová „kariéra“ se dost podobá té hráčské. Vystřídala tři extraligové kluby, navíc má zkušenosti z reprezentace. V roce 2014 se stala členkou realizačního týmu osmnáctky. Oslavila tak senzační stříbro na mistrovství světa ve Finsku a na konci loňské roku pomáhala také reprezentaci hráčů do 20 let. „Těšila jsem se, protože je tam neskutečná parta. Hráči cítili, že i my v realizačním týmu si rozumíme, byla to perfektní spolupráce,“ říká Krajsová. |
V Kladně, kde strávila čtyři sezony, měla na dveřích napsáno „erotické masáže“, ačkoliv to bylo dědictví, pobavilo ji to a nápis si ponechala.
U Rytířů se slečna Krajsová dostala do kontaktu se slavným Jaromírem Jágrem, majitelem klubu. „Během léta se u mě zastavil. Ale jinak se obklopuje týmem lidí, se kterými pracuje dlouhodobě.“
Po chvíli povídání se sympatickou mladou dámou se vkrádá do myšlenek redaktorů zvídavá otázka: „Stalo se, že by vás hokejisté zvali na rande?“
„To ne. Chodíme týmově, berou mě tady jako součást týmu, jsme jedna rodina. Když kluci jdou na pivo nebo na večeři, tak mě berou taky,“ odpovídá Krajsová.
A jak je to s tím fanděním, o němž se píše v úvodu článku?
„Kluci říkali, že poskakuju při jakékoliv střele od modré. Vždycky mě chytne ta atmosféra. Navíc když znám hráče, tak sleduju, jestli se jim něco nestalo.“
Krajsové, pocházející z Karlových Varů, se na hokeji líbí sdílená radost. Také proto by si přála, aby se Spartě povedlo získat mistrovský titul. „Bylo by to příjemné,“ zasní se.
Na závěr pak dodá odvahu dalším holkám, které uvažují o práci v kdysi výhradně mužských profesích či v prostředí mezi samými chlapy. „Nemám pocit, že mě lidé berou nějak jinak než před pěti lety, když jsem začínala, ale určitě je dobře, že se o ženách v mužských sportech víc mluví.“
