„Já pak všude chodila a pozorovala v brýlích soupeřek, jak mi to sluší,“ usmála se 20letá snowboardistka a lyžařka.
A jako by jí to skutečně dodávalo energii, jak si slibovala. V sobotu vyhrála ve slovinské Rogle už podruhé v sezoně paralelní obří slalom, vede pořadí disciplíny i celkové hodnocení Světového poháru alpských disciplín ve snowboardingu. „Na každý závod se snažím soustředit zvlášť a jít krok za krokem. Ale určitě je pro mě malý i velký glóbus velkým cílem. To by byla fantazie,“ říká.
Po víkendovém vítězství byla Ledecká spokojená:
Cílevědomá, a také svá
Ve slovinské Rogle mrzne, chvílemi svítí sluníčko, jindy hustě sněží. Vzduchem voní klobásy, uši zaléhají pod křikem hlasatele z reproduktorů a bubnováním početné skupiny fanoušků.
Tady ožívají vítězné vzpomínky. Tady to před dvěma roky začalo. V lyžařském areálu na severovýchodu Slovinska udělala Ledecká velký krok k elitě snowboardingu. V lednu 2014 tam vyhrála svůj první závod Světového poháru a přihlásila se mezi nenápadné favority olympiády v Soči. Jenže vyhřezlá ploténka jí tehdy medailové sny pokazila.
Ne však nadobro.
Jen necelý rok poté se Ledecká stala mistryní světa a jásala: „Velký sen se splnil. Děda je mistr světa a já vždycky chtěla být jako on,“ připomněla hokejistu Jana Klapáče, šampiona z roku 1972.
V 19 letech vyhrála velké zlato, ale chuť porážet nejlepší jí zůstala. Triumfem v Carezze odstartovala i letošní sezonu Světového poháru – a druhou výhrou v Rogle jen stvrdila, jakou má nyní formu. „Je hrozně cílevědomá a houževnatá. To je něco, co ji tlačí dopředu a pořád posouvá,“ chválí ji trenér Petr Kouřil.
A také trochu svá.
Proč se někdy neusměješ?
Každý šampion hledá vlastní cesty, jak dosáhnout úspěchu; introvertní Ledecká je nalézá v bublině, do které se uzavírá před tlakem okolí, v níž se koncentruje na to, co se od ní žádá: sjet dolů a být (co) nejrychlejší.
Mezi kvalifikací a startem závodů, kdy má obvykle zhruba dvě hodiny čas, mizí z ruchu areálu. Odpočívá, pokouší se zahřát. Společnost soupeřek příliš nevyhledává, což platí i pro chvíle mimo závody. „Mám všechny ráda, nevadí mi, respektuju je, ale s nikým se moc extra nebavím. Snažím se spíš soustředit na sebe,“ vykládá.
Stačí jí zůstávat v obklopení svého týmu, tedy rakouského trenéra Richarda Pickla, který se specializuje na snowboard, lyžařského kouče Petra Kouřila a fyzioterapeuta Jakuba Marka. „Tým maká za mě a postaví mě na start. Já ani nevím, kde mám oblečení, jsem hrozný mimoň,“ praví Ledecká se smíchem.
Tedy emocí, s níž na trati šetří. V Rogle vyhrála kvalifikaci, osmifinále, čtvrtfinále, semifinále... a reakce? Žádná. Ostatní soupeřky zatínaly pěsti, smály se do kamery, zato Ledecká jen poslušně nastavila loga sponzorů a odkráčela pryč.
Otec Janek, známý zpěvák a bavič publika, se loni divil: Proč se někdy neusměje? „Říkal mi, že vypadám po každé jízdě naštvaně. Takže se všem fanouškům omlouvám. Uvnitř mi vybuchují po každé jízdě ohňostroje, ale snažím se udržet pokerovou tvář a nechat si to až do poslední jízdy, když se to povede,“ líčí.
A skutečně – když v Rogle protne cíl finálového duelu, probleskne jí hlavou: Teď bych mohla něco ukázat. Vymrští pěst do vzduchu a radostně si tleskne. „Myslím, že za tohle mě táta pochválí,“ uculí se a už vyhlíží, jak si za odměnu pochutná na své milované čokoládě.
Být tak jako Vonnová...
Pro Ledeckou je sport vším. V létě se věnuje windsurfingu a plážovému volejbalu, v zimě zase střídá snowboarding a lyžování.
Všichni jí říkají: Ty jsi blázen, soustřeď se jen na jedno. Na to však Ledecká neslyší. Na snowboardu se jí daří víc a vydělané peníze využívá v lyžařské kariéře, kterou by měl v únoru potkat zásadní průlom: první pokus v závodě Světového poháru.
Ledecká navíc trvá na tom, že jí doplňování obou disciplín prospívá, neboť i díky lyžování zvládá jízdu na snowboardovém mužském prknu. „Sjezdové lyže jsou všechny tvrdé, takže i proto to asi mám tak v krvi nastavené a mám sílu utočit mužské prkno. Jede to potom rychleji,“ popisovala.
S mužským snowboardem, který používá výhradně do obřích slalomů, je mezi svými kolegyněmi unikátem. A připomíná lyžařskou hvězdu Lindsey Vonnovou, která rovněž používá mužské vybavení – a sjezdům vládne. „Přesně to jsem si říkala. Kéž by to tak bylo,“ pousměje se.
Vonnové je 31 let, získala už olympijské zlato či čtyři tituly ve Světovém poháru. Ledecká má ve 20 letech ještě spoustu času úspěchy sbírat.
Zatím však dělá vše pro to, aby dojem superhrdinky nevzbuzovala pouze svou kombinézou.
