„František Mrázek, jeden z nejkontroverznějších českých podnikatelů, byl zavražděn,“ informoval server iDNES.cz v lednu 2006 o Mrázkově vraždě. Kontroverzní podnikatel nasedal do opancéřovaného vozu, kterým ho vozil synovec Lukáš Mrázek. Výstřel ho trefil do srdce, kulka prošla i obálkou s bankovkami, kterou měl Mrázek u sebe (původní zprávu o Mrázkově smrti najdete zde).
Františka Mrázka zastřelil neznámý vrah 25. ledna 2006:
25. ledna 2006 |
Od prvopočátku se mluvilo o najatém odstřelovači. Policie to však po několika týdnech vyšetřování zpochybnila. Zjistila, že vrah stál asi 10 až 15 metrů od Mrázka, který chtěl právě nasednout do auta. I tak se stále spekuluje, že vrahem byl najatý profesionál (více o zjištění policie zde).
Fotogalerie |
MF DNES informovala, že zastřelený podnikatel před smrtí chystal miliardový obchod a plánoval úplatky pro policii. Také chtěl prodat podíl v ústecké společnosti Setuza. Tu spoluvlastnil spolu s Tomášem Pitrem a patřila k nejvýznamnějším Mrázkovým obchodům. Podle některých vyšetřovatelů mu právě Setuza „zlomila vaz“.
V den vraždy kromě rodiny a synovce volal Mrázek právě Pitrovi. Dalšími volanými byli realitní magnát Miloš Červenka, rodinná přítelkyně Grossových Libuše Barková či bývalý šéf bezpečnosti Národního bezpečnostního úřadu Martin Hejl (více o posledním dni zde).
Bývalý detektiv z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Hynek Vlas tři roky po Mrázkově smrti tvrdil, že byli blízko jeho vraha. K odhalení však nikdy nedošlo.
Podívejte se, jak vraždu ve filmu „Příběh kmotra“ ztvárnili tvůrci:
„Případ byl odložen s tím, že se nepodařilo zjistit konkrétního pachatele skutku. V případě, že se objeví nové skutečnosti, policie se touto událostí bude znovu zabývat,“ odpověděl iDNES.cz mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán na dotaz, jak to s vyšetřováním vypadá v současnosti.
Detektivové: Šance na odhalení vraha stále je
Bývalí policisté, kteří před deseti lety vyšetřovali vraždu kmotra podsvětí Františka Mrázka, jsou však přesvědčeni, že je stále šance pachatele odhalit. A možná překvapivě větší než tehdy. Čas jako by hrál proti vrahovi, protože svědci podle bývalých policistů už nemusí mít strach mluvit.
„Já mám tip na několik lidí. Nejsem schopen říci, že to byl ten jediný. To by ten případ byl už uzavřen,“ mluví o možných podezřelých vykonavatelích vraždy Mrázka bývalý vyšetřovatel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jaroslav Hruška. „Tuším, kdo asi mohl být Mrázkovým vrahem. A je to někdo z podsvětí kolem Setuzy,“ říká další detektiv, který naznačuje, že jméno, které nechce bez důkazů vyslovit, nepatří člověku, o kterém se dosud nemluvilo.
V okruhu podezřelých z vraždy byl už od počátku bývalý policista, bodyguard Mrázka a později Pitra Pavel Šrytr. A podezřelým vlastně nepřestal být. „Nechci se k té události už dnes vyjadřovat. Fandovi už to stejně nepomůže. Podle mě ta vražda nějak souvisí s vysokými politiky ČSSD. A to je vše,“ řekl MF DNES Šrytr, který se dnes podle svých slov živí jako technik.
Politické verzi nahrávají indicie, kdy krátce po Mrázkovi zemřeli dva jeho známí, které mohl používat ke shánění informací. Byl zavražděn majitel bezpečnostní agentury Lenia Jiří Kubín a za nejasných okolností zemřel bývalý důstojník BIS Jaroslav Pospíšil. Jako kdyby někdo „čistil“ prostředí kolem Mrázka.
Je pravděpodobné, že Bezpečnostní informační služba má informace k Mrázkově vraždě, se kterými policie dosud nemohla pracovat. Jeden bývalý policista poznamenal, že k vyřešení zločinu by klidně mohl přispět premiér, který by postavil do pozoru tajnou službu, jež mu podléhá, a chtěl od ní doložit vše kolem sledování Mrázka.
Vekslák a invalidní důchodce, který zajímal i StB
František Mrázek se vyučil lakýrníkem. Živil se však něčím zcela jiným. Patřil ke „smetánce“ předlistopadových veksláků. V archivu ministerstva vnitra je o této jeho činnosti jediný záznam. V policejní svodce je krátká zpráva o tom, že 25. srpna 1986 bylo vzneseno obvinění vůči Františku Mrázkovi z Českého Brodu pro „spekulace“.
„Jmenovaný od měsíce ledna až do současné doby si opatřoval ve větším rozsahu různé zboží zahraniční výroby jako digitální hodinky, luxurové šátky a.j. v úmyslu je se ziskem prodat nebo směnit. Takto nakoupil zboží v hodnotě nejméně 27 000 Kčs. Byla u něho provedena domovní prohlídka s kladným výsledkem,“ stojí ve zprávě, která dále konstatuje, že Mrázek skončil ve vazební věznici na Ruzyni.
Zajímavější je utajovaný svazek o sledování StB s krycím názvem Mráz, který byl odtajněn na počátku roku 2008. Uvnitř je formulář s návrhem sledování. Přestože je v něm chyba v roce narození, je zřejmé, že se týká „kmotra“ Mrázka, tehdy invalidního důchodce, což bylo u veksláků oblíbené krytí, aby nemohli být obviněni z příživnictví.
Podle návrhu je Mrázek „podezřelý z trestné činnosti majetkového charakteru“, ale jako důvod sledování je uvedena „dokumentace styků objektu“.
Policisté v materiálu uvádějí, že se Mrázek pohybuje v žigulíku s poznávací značkou KOD 51-09. Zmiňují jeho místo bydliště v Českém Brodě v ulici Wolkerova. Sledování schválil 6. července 1989 tehdejší ministr vnitra František Kincl. Ministr přitom podle směrnice schvaloval pouze sledování příslušníků SNB zařazených u StB či dalších útvarů ministerstva vnitra nebo případy, kde si takové rozhodnutí sám vyhradil.
O Mrázkovi se vždy vědělo, že má „své“ policisty. Ti ho kryli ještě jako veksláka a později i jako podnikatele. Na druhou stanu byl Mrázek možná policejním informátorem, podle Miroslava Provoda dokonce důstojníkem tajné služby (rozhovor s Miroslavem Provodem najdete zde).
MF DNES psala o jeho schůzkách s detektivem Oldřichem Koppem v letech 2002 až 2006. Otázka je, zda informátorem nebyl dříve (více o zjištěni MF DNES zde).
Žádné jiné materiály ale spis neobsahuje. Historik Tomáš Vilímek, který se bádání v souvislosti s činností StB dlouhodobě zabývá, uvedl, že důvodů může být celá řada. Sledování nakonec vůbec nemuselo být zahájeno, nebo byly jeho výsledky po 17. listopadu 1989 skartovány. „V tomto období nevylučuji ani šlendrián, ve svazku nemusí být vše založeno,“ řekl Vilímek.
StB nebyla jedinou policejní složkou, která Mrázka sledovala. Novinář Jaroslav Kmenta pro MF DNES zmonitoroval styky Františka Mrázka na vysoce postavené představitele státu před rokem 1989. Vycházel při tom z výsledků sledování týmu Profesionál, který kvůli Mrázkovi v roce 1989 složila policie. Jako Mrázkovy muže označil například Vladimíra Ibla - poradce tehdejšího místopředsedy vlády Jaromíra Obziny, či generála rozvědky Luďka Somola (více zde).
Po listopadu 1989 nekorunovaným králem podsvětí
Po listopadu 1989 získal Mrázek volný prostor pro své podnikání. Místo bonů a digitálek začal v malé privatizaci skupovat hotely a restaurace. Pomocí nastrčených bílých koní si vzal úvěry a připravil šest bank o miliardu korun.
Stejně jako před listopadem si dokázal zavázat vlivné politiky a policisty. Legendární se stala Nadace Karla Gotta Interpo založená v roce 1992. Mrázek a jeho společník Miroslav Provod ústy zpěváka slibovali, že se nadace postará o děti policistů, kteří ve službě přijdou o život. Když v roce 1995 prosákly zprávy, kdo za nadací skutečně stojí, Karel Gott projekt opustil.
Už v devadesátých letech policie Mrázka odposlouchávala, v letech 1999 až 2002 pak vznikl spis s názvem Krakatice. Speciálně vyčleněný tým zdokumentoval celou řadu politických osobností či policistů, kteří se tehdy s Mrázkem stýkali (více o nich zde).
Jaroslav Kmenta v MF DNES popsal i to, proč vyšetřování nevedlo k žádnému závěru. Mrázek se o speciálním týmu, který na něm dělal, a tím i o spisu Krakatice dozvěděl a spustil akci, na jejímž konci byl nucený odchod šéfa protikorupční policie Evžena Šírka. Ten operace řídil (více o spisu zde).
V několika posledních letech pak žil Mrázek zejména tím, že ovládal se svým partnerem Tomášem Pitrem potravinářský kolos Setuza.
Po Mrázkově smrti se spekulovalo, kde skončil archiv, který si vedl na politiky, a vlastně všechny, kteří pro něj mohli být nějak zajímaví. O tom, že takový archiv existoval, mluvil i jeho syn Michal. Torzo archivu se podařilo policii najít při domovní prohlídce u Tomáše Pitra. Byly tam dokumenty z vlády či BIS (více o nálezu zde).
20. listopadu 2009 |
