Loď Pionýr skončila roztrhaná na kusy. Potápěči se setkali s pamětníky

  • 0
Boris Gol z Pardubic spolu s kamarádem a potápěčem Zdeňkem Partynglem z Klatov byli organizátory expedice, která na konci loňského roku na bahamském souostroví nalezla a zdokumentovala vrak obchodní lodi M/S Pionýr. Ta se potopila jako jediná pod československou vlajkou za dob socialismu.

Technik a ve volném čase amatérský námořní badatel Boris Gol v roce 2008 nalezl nedaleko Cavtatu v Chorvatsku italský pancéřový křižník Giuseppe Garibaldi, v roce 2012 torpédovku T8 a v roce 2013 spolu se svými kolegy první československou obchodní loď parník S/S Arna, která se v roce 1928 potopila u španělských břehů.

Tentokrát vyrazil s potápěči Czech Diving Teamu pátrat po vraku československé obchodní lodi M/S Pionýr, která před 46 lety ztroskotala na rozhraní Atlantiku a Karibského moře u bahamského ostrova Mayaguana.

„Měli jsme velké obavy a také odpovědnost za deset lidí, ale podařilo se. Nikdo nám nevěřil, že tam skutečně vyrazíme, že seženeme na cestu peníze a že tam něco vůbec najdeme. Loď jsme našli a byli jsme prvními Čechy, kteří se na Mayaguanu od roku 1969 dostali. Dokonce jsme se setkali i s několika žijícími pamětníky celé události,“ řekl Boris Gol.

Přesto, že Arnu a Pionýra dělí od sebe 41 let, mají spoustu společného. Obě byly přibližně stejné délky 90 až 92 metrů, posádku tvořilo 29 námořníků a důstojníků, obě ztroskotaly najetím na podmořské skalisko chybou navigace. Na žádné z nich nikdo nezahynul a byly také jedinými loděmi, které se potopily pod československou vlajkou.

Pionýr, který vezl z kubánského přístavu Moa náklad manganu, kobaltu, žíněných matrací, rumu, a doutníků, najel za špatného počasí a po navigační chybě ve večerních hodinách na korálový útes u ostrova Mayaguana. Na záchranu uvízlé a poškozené lodi připlula československá loď Blaník, na kterou byl přeložen náklad a větší část posádky. Vzhledem k tomu, že dno lodi bylo hodně poškozené a neopravitelné, byl opuštěný Pionýr ponechán svému osudu. Mizerné počasí, prudké vlnobití a hurikány postupem času loď úplně roztrhaly.

Potápěči našli strojovnu i obě kotvy

Se špatným počasím, silným proudem a vysokými vlnami se potýkal i tým českých potápěčů a dokumentaristů.

Konec lodi Pionýr

Československá obchodní loď Pionýr ztroskotala na útesu tři míle od bahamského ostrova Mayaguana 6. srpna 1969 před 21. hodinou. Naštěstí nikdo z posádky nepřišel o život ani nebyl zraněn. Moře s lodí neustále tlouklo o útes, přibývalo prasklin a trhlin. Čtvrtý strojní důstojník Miroslav Vítek mohl přijít o život, když spadl do strojovny plné unikající nafty a mořské vody. Jeho nadřízeným a prvním strojním důstojníkem na Pionýru byl inženýr Miroslav Barták. Ten se po návratu do vlasti začal plně věnovat kariéře úspěšného humoristy, kreslíře a ilustrátora na volné noze. Po přeložení většiny nákladu zůstali někteří členové posádky na palubě celý měsíc, a protože jim byly odvezeny omylem i potraviny, žili na Pionýru jako trosečníci. Příběh nálezu jediných lodí ztroskotaných pod československou vlajkou - Arny a Pionýra - připravuje dokumentarista Petr Jančárek pro uvedení v České televizi. Expedice Czech Diving Teamu trvala od 24. listopadu do 6. prosince.

„První den jsme měli k dispozici dva jen šestimetrové čluny. Hloubka v místě potopení Pionýra byla necelých šest metrů, ale byl tam velmi silný spodní proud. Potápění z malé lodi v osmimetrových vlnách bylo hodně nebezpečné a složité. Vrak lodi byl za těch 46 let roztrhaný na malé, neforemné kousky rozeseté po velké ploše mořského dna. Přesto jsme měli štěstí a hned ten první den se nám podařilo nalézt stojan gyrokompasu pocházejícího z kormidelny lodi. Byl to obrovský úspěch,“ řekl námořní historik.

Druhý den pak našli jedinou větší část vraku. Tou byla skoro celá strojovna, včetně dvou bloků motorů, reduktoru a části lodní hřídele.

Po zbylé dny prohledávali úsek přibližně dvou námořních mil. Všude byly jen kousky neforemných plechů. „Nakonec jsme našli i obě obrovské kotvy, kotevní řetězy a kotevní vrátek. S výsledky pátrání jsme byli nadmíru spokojeni,“ dodal badatel.

Bahamy si lidé obvykle spojují s luxusními rezidencemi. Ostrov Mayaguana je jen velmi málo navštěvovaný. Na území 40 krát 5 kilometrů žije přibližně 350 převážně starých obyvatel. Badatele i filmaře samozřejmě potěšilo, že někteří na dobových fotografiích poznali sami sebe nebo své příbuzné. Dvěma z nich bylo 92 a 95 let. Na Čechoslováky, kteří se v srpnu 1969 na jejich ostrově nedobrovolně vylodili, a na to, jak jim pomáhali, si dobře pamatují.