Je zima a lidé si zahřívají zkřehlé ruce o kelímky se svařeným vínem. Že přitom procházejí kolem ledových soch, se zdá naprosto přirozené. Jenomže všichni vědí, že ještě před víkendem stoupaly teploty vysoko nad nulu, a když začali sochaři pracovat, bylo na teploměru plus dvanáct.
„Izolovaný a chlazený stan už je nutnost, bez něj bychom takovou akci nemohli udělat,“ říká hlavní organizátor Miroslav Hrabal.
Stan je dlouhý, izolovaný polystyrenovými deskami a na jednom jeho konci potichu hučí velká klimatizace.
Když do něj vejdete, vyplatí se nespěchat. Světla ve stanu totiž pomalu mění barvy, které prostupují ledem a sochám dávají pokaždé jinou atmosféru.
Princeznu dokončí kolegové zraněné sochařky
Pozorný návštěvník si všimne, že jedna z nich zůstala nedokončená. Stojí vedle královského trůnu, který pořadatelé už tradičně chystají tak, aby se na něj mohli návštěvníci posadit.
Nedokončená socha dává v obrysech tušit princeznu. Pracovala na ní zakladatelka akce, akademická sochařka Dagmar Hrabalová, jenomže s nohou v sádře ji dokončit nemůže.
„Nešťastně spadla, ale rozhodně sochu doděláme za ni. Schází detaily, tak dvě hodiny práce,“ odhaduje její muž Miroslav.
Akce totiž potrvá celý leden a mít o sochu méně by byla škoda. Pracovat na ní ale může až po zavírací době, kousky ledu totiž budou od dláta odletovat hodně daleko.
Děti přitahuje sněhový medvěd
Zatímco dospělí tady obdivují především ledová díla a přemýšlejí nad technickým zpracováním, děti mají jasno: nejlepší je sněhový medvěd.
„Neboj, není živý,“ přesvědčuje tatínek asi tříletého kluka. V ruce drží připravený fotoaparát, ale syn je neoblomný. Hledí na medvěda zpovzdálí a nehne se ani o krok.
Jiné děti zase naopak není možné zadržet. „To je trochu problém. Socha ze sněhu není tak pevná jako led, snadno se poškodí,“ varuje hlavní technik akce Marek Salamon. A sněhu na případnou opravu není dost.
Patnáct umělců z Česka a Polska
Autorem medvěda je nejmladší účastník sympozia Filip Kocián. Student čtvrtého ročníku brněnské fakulty výtvarných umění na něj měl dva metry vysoký kvádr technického sněhu.
„Samotná práce trvala asi den a půl, delší bylo vymýšlení a tvoření malého modelu z hlíny. Pak už to šlo rychle,“ usmívá se.
Letošní silvestrovský termín, v němž Ledové království startovalo, se trochu podepsal na počtu sochařů, přijelo jich 15 z Česka a Polska. V minulých letech už přitom pořadatelé museli zájemce odmítat.
„Růst ještě můžeme, je to jen otázka investic. Místo jednoho klimatizovaného stanu jich může být pět, ale jsou to obrovské náklady,“ uvažoval Hrabal.
Sochy budou k vidění do konce ledna
Akci předloni přestěhovali z Pusteven do rožnovského kempu poté, co se změnil majitel skiareálu. Nedohodli se na podmínkách, a akce tak nyní existují dvě.
Za tou rožnovskou stojí akademičtí sochaři. „Proto také nevyhlašujeme žádné téma, jsou to schopní umělci a tady mají prostor,“ říká Hrabal.
Díla si lidé mohou prohlédnout po celý leden.
Podívejte se, jak umělci sochy z ledu a sněhu připravovali loni (více zde):
17. ledna 2015 |
