Inspirována byla rovněž díly Karla Hynka Máchy a Antonína Dvořáka. Hudební doprovod i úvodní mluvené slovo vysílala některá rádia.
Nejlépe byl podle organizátorů ohňostroj viditelný z Parukářky, Riegrových sadů a Rohanského ostrova. Přesto se i na místo jeho odpalování - vrch Vítkov - vyšplhaly stovky lidí, především mladších ročníků. „Je to krása, jedna rána za druhou,“ svěřila se jedna z uchvácených divaček. „Že bych teda moc viděla, tak nevidím, jak jsem oslněná,“ posteskla si po skončení na setmělém vrchu postarší žena.
Tématem ohňostroje byla letos podle zadání magistrátu inspirace. Ohňostrůjce Martin Peter ho spojil přímo s nositelkami inspirace, múzami, řeckými bohyněmi umění. Scénář letošního ohňostroje vznikal podle něj devět dní. Akce bude stát pražský magistrát téměř milion korun.
Pohled na ohňostroj z Letné:
První obraz připomenul 700 let od narození dědice českého trůnu Karla IV. barvami jeho erbu. Ve druhém ho vystřídala připomínka narození hvězdáře Tycha de Brahe, který se narodil před 470 lety. Na výročí 180 let od vydání Máchova Máje pamatovaly nachové a růžové světlice.
Slovanské tance Antonína Dvořáka, jejichž druhá řada vznikla před 130 lety, zpodobnil divoký rej vířivých a barevných světelných efektů. Pátý obraz představil střelbu ohňostroje ve zlatých, modrých, červených a blikavých variacích barevně rozlišujících každý hlas. Diváci na Vítkově výkřiky obdivu nejvíce ocenili rakety v podobě vlasatic, které se pomalu draly k nebi, červená máchovská srdce a závěrečný zlatý déšť.
Podívejte se na záznam celého ohňostroje:
Dvě tuny výbušnin a přes šest tisíc ran
Odpaliště za vítkovským památníkem bylo dlouhé 36 metrů. Celkem byly použity více než dvě tuny výbušnin, které podle organizátorů vydaly téměř 6 300 ran. Technické přípravy podle Petera trvaly téměř celý prosinec. Před začátkem ohňostroje bylo vystřeleno pět signálních ran v minutových intervalech, které měly upozornit diváky a vyplašit ptáky, které by mohla pyrotechnika ohrozit.
Součástí projekce bylo i v Česku zatím neuskutečněné postupné vystřelování čísel letopočtu začínajícího roku. Některá pyrotechnika byla použita například při letošním výročí pádu Bastily ve Francii, při olympijských hrách v Soči nebo u výročí založení Kuvajtu v roce 2012.
Loňský ohňostroj nesl název Stroj času a připomínal odkaz Jana Wericha, Antonína Dvořáka, sametovou revoluci i spartakiádu. Odpálený byl z Letenských sadů a hlavní město stál 1,2 milionu korun. Dříve se novoroční ohňostroj v Praze odpaloval i ze Střeleckého ostrova nebo pontonu na Vltavě. Ochranáři to však kritizovali, protože plašil vodní ptactvo.
Podívejte se, jak vypadaly přípravy na odpálení ohňostroje:
