VIDEO: Za obřím pohyblivým betlémem míří každé Vánoce na Valašsko davy

  • 0
Přes dvě stovky figur, včetně desítek pohyblivých. Dřevěný betlém v Horní Lidči sice vznikl teprve v roce 2011, současní řezbáři ale dokázali vytvořit důstojného reprezentanta starodávných tradic, za kterým na Valašsko každoročně přijíždí tisíce návštěvníků. K vidění je i čtyřicet nejzajímavějších staveb Zlínského a Trenčínského kraje.

Pokud ho chceme vyjádřit v číslech, pak má vyřezávaný betlém v Horní Lidči rozlohu 170 metrů čtverečních, obsahuje stovku různých staveb a 230 figur, z nichž 75 se pohybuje. Pozorný divák napočítá 15 různých řezbářských stylů.

Právě tolik řezbářů na něm totiž pracovalo, aby byl během jediného roku hotový. Poprvé jej uvedli do pohybu před Vánocemi roku 2011, od té doby ho vidělo bezmála 50 tisíc lidí.

„Dělá nám radost. Potvrdil, v co jsme doufali, totiž že betlémský příběh je zajímavý pro všechny a nejen o Vánocích,“ řekl starosta Horní Lidče Josef Tkadlec.

Zdejší betlém je totiž přístupný celoročně. „Ten prostor má i duchovní rozměr, ať je člověk věřící, nebo ne. Chceme trochu připomenout, jak citelně se v dnešní rychlé době ztrácí vztahy mezi lidmi a o co tím přicházíme,“ uvažoval Tkadlec.

Expozice obsahuje i půlhodinový dokument a na její prohlídku je potřebná nejméně hodina a půl. Kdo si vyhradí víc, vydělá na tom. Lidé prý odtud odcházejí klidnější, spokojení.

Návštěvník rozpozná i čtyřicet nejzajímavějších staveb Zlínského a Trenčínského kraje. Namátkou Hostýn, Velehrad, Radhošť, Trenčínský hrad či zámek Bojnice. A část je vyhrazena také dřevěným stavbám přímo z Horní Lidče.

Řezbáři, kteří na betlému pracovali, pochází z celé republiky a ze Slovenska. „Zpočátku jsem z toho měl strach, ale lipové dřevo všechno krásně sjednocuje a rozdílnost je jednoznačně výhodou,“ ujistil Tkadlec, který je otcem myšlenky.

Sám vyrostl v rodině, kde hrál vánoční betlém zásadní roli. „Tatínek jej každý rok stavěl a neustále dodělával. Poměry byly tehdy skromné, ale betlém, ten musel být vyšperkovaný,“ usmíval se Tkadlec.

Jeho vztah k betlémskému příběhu ovlivnil i hornolidečský rodák, kněz Macháč. Působil v Praze, kde založil tradici perníkových betlémů.

Betlém znázorňuje den i noc

Pohyblivý betlém je od 25. prosince k vidění také v Popovicích na Uherskohradišťsku. Do kostela Panny Marie Růžencové dokáže každoročně přilákat spoustu zájemců.

„Náš betlém je zajímavý v tom, že znázorňuje den a noc. Celý cyklus se vystřídá během deseti minut. Vše je dějově sladěno s narozením Ježíše,“ popisuje Zdeněk Kočíř, který se o betlém stará.

Krajina s nebeskou klenbou působí panoramatickým dojmem. Dominantou je chlév, v němž v jesličkách leží Ježíšek, u nich je i Panna Marie a svatý Josef, nechybí figury pastýřů ani tří králů.

Betlém o velikosti tři a půl krát čtyři metry vytvořil v roce 1950 místní rolník Antonín Potomák. Na jeho výrobu použil dřevo a papír.

„Je vidět, že betlém už je starý 65 let. Elektrické rozvody byly ve velmi špatném stavu, začínají se rozpad i některá malá zvířata,“ ukazuje Kočíř na malé ovečky v popředí.

Proto vytváří betlém nový, jehož životnost odhaduje na sto let.

„Konstrukce bude z hliníkových jeklů a polystyrenu, krajina zůstane zachována. Betlém bude mít i páteřový nosník s pojezdovým ústrojím, aby mohl celý vyjet. Sjednotíme velikost postav, některé jsou neúměrně velké,“ plánuje 78letý muž, který starost o betlém převzal po svém tchánovi.

Dříve pracoval v kunovickém Letu na technické kontrole.

Na výrobu betlému, s nímž mu pomáhají další místní nadšenci, si musel pronajmout v obci dílnu.

„Starý betlém už dosluhuje, museli jsme převzít odpovědnost a zanechat tady něco dalším generacím,“ uvědomuje si.

Zájemci mohou popovický betlém vidět do 2. února. Ve svátky a víkendy je přístupný od 10 do 16 hodin, ve všední dny po zavolání na telefon 604 385 827.

,