Jaké to zadostiučinění pro Delije, zapálené fanoušky červené a bílé. Pro celou Crvenou zvezdu. Pro Bělehrad a pro Srbsko (samozřejmě s výjimkou příznivců rivalského Partizanu). Jejich miláčci znovu míří k vrcholu.
V poslední dekádě tomu bylo spíš naopak. Stagnace střídaly pády, pády se měnily v krachy. A jedním ze symbolů těchto časů je i tvrdá rána od českého mistra ČEZ Nymburk.
You have to love this: The "Auf wiedersehen song" by @kkcrvenazvezda fans for Bayern & Zirbes with his statement! pic.twitter.com/TE2tfMASIj
— Yugobasket (@yugobasket) December 19, 2015Druhého března 2010. Nadupaný tým s Nemanjou Bjelicou, Markem Kešeljem či Vladem Štimacem míří k výšinám Eurocupu. Zvěsti o finančních problémech jsou sice čím dál hlasitější, ovšem nějací Češi nemají být pro mladý, ale extrémně talentovaný kádr problémem. Reprezentanti Crvené zvezdy dobře začínají, ale špatně končí. Prohrávají 55:73, vyslechnou si ironické ovace vlastních fandů i tvrdou kritiku médií.
Tehdy a dnes, ten kontrast je ohromný.
Jediný muž sestavy je shodný, hromotluk Štimac však mezitím obešel Evropu, zahrál si za Nymburk i za Bayern, byl v Málaze i madridském Estudiantes. Bjelica dnes bere slušné peníze v NBA, srbskému basketbalu však ve Zvezdě rostou Marko Gudurič a Luka Mitrovič, příležitosti se ochotně chytá i sedmnáctiletý Boriša Simanič. Ale hlavně: v Crvené zvezdě dlouho nebyly finance, nyní jsou.
Krátce po nymburské ťafce problémy vrcholily, došlo na krach. Po letech falešných proroků přišel v létě 2011 spasitel. Jmenuje se Nebojša Čovič a patří k nejdůležitějším mužům dnešního Srbska. Býval bělehradským primátorem a na čtyři dny roku 2003 dokonce i srbským premiérem. Vliv si udržel dodnes.
Čovič přivedl silného partnera - Telekom Srbija. A Crvenou zvezdu spojil pod jednu střechu s jiným ze svých klubů, FMP Železnikem Bělehrad. Vlastně pro tuhle neskutečně potentní líheň basketbalových nadějí získal ve Zvezdě věhlasné jméno a s ním i zástupy věrných fandů.
Sázka na synergii vyšla. Klub hraje třetím rokem Euroligu, podruhé prošel mezi šestnáct nejlepších. A letos se konečně dočkal vytoužených titulů v Jadranské lize i v srbské nejvyšší soutěži.
Neoslabily ho odchody reprezentantů Nikoly Kaliniče s Bobanem Marjanovičem, nepoložily nepovedené letní nákupy Sofa Schortsanitise s Galem Mekelem. Na evropské scéně věhlasný srbský celek připojil skalpy Realu Madrid, Chimki, hned dvakrát přehrál ambiciózní Bayern Mnichov.
„Jsme strašně šťastní. Jsem hrdý na spoluhráče, na město, na klub, na fanoušky. Díky vám všem. Vaši podporu jsme potřebovali. Doufám, že to takhle půjde i dál i v další fázi. Snad budeme vyhrávat, to je to nejdůležitější. Teď oslavujme!“ vykřičel do světa jeden ze současných hrdinů Gudurič.
V roce 2016 čeká Crvenou zvezdu rohování s istanbulským triem Fenerbahce, Anadolu Efes a Darussafaka, s Lokomotivem Kubaň, Málagou, Panathinaikosem i vypjaté střety s Cedevitou Záhřeb. Přelom roku si však bude užívat. Stát se králem Bělehradu, ten pocit se sotvakdy omrzí.
