PRVNÍ DOJMY: Pohádka na Štěpána přivedla slovenskou Popelku

Pohádka režiséra Juraje Nvoty Johančino tajemství vznikla v koprodukci se Slovenskem a ČT jí obsadila druhý svátek vánoční. Jaká byla? Opět nijak převratná, jen na rozdíl od českých předchůdkyň letošních svátků jinak laděná, řekněme poeticko-sociálně-zoologická.

Juraj Nvota dostal do ruky typicky ženský scénář, ve kterém prim hrají dámy. Jedna ze tří sudiček nestihne přiletět ke kolébce malé Johanky, čímž zamotá její osud a musí to odčinit - ovšem když čaruje, všechno poplete. Švanda.

Děvče dře na statku, který chce strýc prodat, neboť jeho zhýralý syn má dluhy. A prodat chce i koně, na němž se Johanka projíždí po vzoru Popelky. Též v lese potká prince, jen s tím rozdílem, že ho z křoví šmíruje i při koupání.

Prostě je tu víc přírodní lyriky, víc sociálních traumat a víc zvířat - inu, hospodářství. Ale jinak bez novot, sudička zastaví čas, aby nastavila děj, slečna se před princem vydává za chlapce, ač její převlek prohlédne i osel v pozadí, a princ má sestru, aby se o její ruku mohl konat přebor.

Johančino tajemství

45 %

ČR, SR, 2015, 75 min.

režie: Juraj Nvota,

hrají: Dominika Zeleníková, Filip Cíl, Ondřej Vetchý, Szidi Tobias

IMDb: 5.3

Dojde na šerm, kuše i hádanky, na zchudlého šlechtice s dobrým srdcem pro princeznu i na Popelku pro prince. Filip Cíl ho naštěstí hraje s klukovskou upřímností a v Dominice Zeleníkové přišla další zajímavá slovenská rusovláska.

Nicméně pohádková země se opět nezachvěla. I po televizních Vánocích 2015 platí, že posledním vskutku originálním přírůstkem zrozeným v České televizi byl před deseti lety Anděl Páně. Kéž to jeho druhý díl zopakuje.