Jedna se v pondělí před pražským galavečerem oblékla do slavnostního, druhá (ta od ledu) brala antibiotika a zůstala raději doma. Oběma jsme položili deset otázek.
1. Máte rády superhrdiny? Ti také byli takřka neporazitelní.
Hejnová: Že bych filmy o nich hltala, to se říct nedá. Ale hlavní postavy znám a mám je ráda.
Sáblíková: Jako malá jsem obdivovala Supermana a Spider-Mana. Přála jsem si taky umět lítat. Ale občas si teď připadám, že letím na ledu.
2. Jakého svého kousku z roku 2015 si nejvíc ceníte?
Hejnová: Moc ráda vzpomínám na závod Diamantové ligy v Paříži, kde se mi podařilo prolomit časy, které jsem nemohla celou sezonu předtím pokořit. A potom určitě mistrovství světa v Pekingu. Ani ve snu by mě nenapadlo, že to může takhle dopadnout.
Sáblíková: Postupu do Ria. Všichni si mysleli, že to je tutovka, ale bylo to psychicky hrozně náročné.
3. Která činnost mimo sport byla pro vás letos nejtěžší?
Hejnová: Těžko říct. Mimo sportovní svět jde všechno hladce a dobře.
Sáblíková: Vymyslet a sehnat vánoční dárky. Ale už mám všechny.
4. Procestovaly jste kus světa. Kde se vám líbilo nejvíc?
Hejnová: Na dovolené na Havaji. Procestovala jsem sice toho už docela dost, ale takovou přírodu, jaká je tam, jsem nikde neviděla.
Sáblíková: Se sportem jako obvykle v Kanadě. Mimo sport na dovolené v Dubaji. Koupat se v moři a koukat při tom na panoráma mrakodrapů byla paráda.
5. Čím vás tento rok proměnil?
Hejnová: Musela jsem se naučit velké trpělivosti, protože po zranění mi to určitě nešlo tak, jak jsem si představovala. Bylo to dost náročné, nutila jsem se myslet stále pozitivně, což mi ne vždycky jde. Z tohoto pohledu mě to určitě nějakým způsobem posunulo, co se týče mé osobnosti.
Sáblíková: Užívám si sport daleko víc než dřív, kdy jsem ho brala smrtelně vážně. Což ale neznamená, že bych byla méně zodpovědná.
6. Nikdo není dokonalý. Co vám tedy letos kouč nejvíce vytýkal?
Hejnová: Myslím, že nic nevytýkal. Spíš apeloval, že je potřeba pořád pracovat, protože jsem jeden rok ztratila. Jestli se chci dostat zpátky tam, kde jsem byla, tak nesmím v tréninku polevovat.
Sáblíková: Že to občas v tréninku přeháním a že používám moc mobil. Ale s tím asi nic nezmůže.
7. Který počin dalších sportovních hvězd vás nejvíce oslovil?
Hejnová: Atmosféra na halovém mistrovství Evropy, když vyhráli Pavel Maslák a Jakub Holuša své závody - to bylo skvělé. A pak domácí hokejové mistrovství světa a zápas Česka s Finskem. Při něm jsem měla husí kůži.
Sáblíková: Vyhraná etapa Zdeňka Štybara na Tour byla pecka. A když Zuzka běžela v létě o zlato, věštila jsem: Na poslední stovce na ni nikdo nemá. Kdykoliv mohu, fandím u televize i biatlonistům. Naposledy jsem v neděli k závodu holek odskakovala od balení věcí v Collalbu.
8. Jak se cítíte ve společenských šatech?
Hejnová: Nejsem v nich úplně jako doma. Nejsou to tepláky nebo elasťáky, ale zase je docela fajn se občas takhle ustrojit a udělat ze sebe trochu dámu, protože mockrát za rok se mi to nepovede.
Sáblíková: Dělá mi velký problém vybrat si je narychlo, abych se v nich cítila pohodlně.
9. Kolik let sportovní kariéry před sebou ještě vidíte?
Hejnová: Chtěla bych končit po mistrovství světa v Londýně 2017. A přemýšlím i o sezoně po Londýně. Uvidíme, co zdraví a forma.
Sáblíková: Koukám do roku 2018, ale myslím i dál. Zatím se necítím připravená prohlásit: Končím.
10. Jak byste sama rychlobruslila / běhala přes překážky?
Hejnová: Na bruslích jezdím odmala, ale ty rychlobruslařské jsem nikdy neměla. Láká mě to. Nevím, jak bych zvládla techniku. Ale nějaká z kratších tratí by mi mohla sedět, třeba 1 500 metrů.
Sáblíková: Nikdy jsem to nezkoušela. Asi bych o překážky spíš zakopávala. Možná bych byla míň zraněná, kdybych je podbíhala, ne?
