V Česku má štědrovečerní večeře obvykle dva chody, tedy rybí polévku a smaženého kapra se salátem. Nebo dokonce jeden chod, to když rodina nejí ryby a k večeři má vepřový řízek. Ten samý řízek, který se vozí jako svačina na výlety a každý Čech ho jí zhruba třicetkrát za rok.
Naopak mnoho evropských národů si dopřává bohaté a opulentní hody s talíři plnými nejrůznějších laskomin a delikates. Pojďme se trochu inspirovat.
Krevety na bílém víně
„Fascinuje mě ležérnost, s jakou k Vánocům přistupují Italové. Neexistuje hon za dárky. Neexistují nekonečné nákupy. Naopak se připraví slavnostní večeře, která má mnoho chodů,“ vypráví gastronomicky zaměřená novinářka Eva Rýznerová, která v Itálii strávila Vánoce několikrát.
„Každá rodina to má trochu jiné. Podávají se třeba velké krevety mazzancole dušené na bílém víně, salát z vařené chobotnice, gratinované slávky, linguine s lososem či nějaká kvalitní pečená ryba, třeba kambala či mořský jazyk,“ říká novinářka.
V mnoha zemích světa je vánoční tabule bohatě prostřená. Naopak Čechům mnohdy stačí jen řízek se salátem.
Italové pak po bohaté večeři vyráží na půlnoční mši a po návratu se pokračuje v hodování. „K římské tradici patří připravit po půlnoci fritto, tedy nejrůznější smažené dobroty, třeba smažené kalamáry, sardinky, králičí nožky, prostě co má kdo rád,“ dodává Rýznerová.
Papriky plněné fazolemi
Také v Bulharsku se servíruje větší množství chodů, obvykle sedm, devět či dokonce jedenáct. Protože se však stále dodržuje charakter postního dne, všechny pokrmy jsou nejen bezmasé, ale překvapivě také bez ryb.
„Nejčastější je pitka, placatý chléb, kde je uvnitř zapečená mince. Nechybí závitky z vinných listů s rýží, sušené papriky plněné fazolemi, lilkové pyré či listové těsto zapečené s dýní,“ vypočítává tradiční chody sváteční večeře mladá herečka a novinářka Viola Černodrinská, jejíž otec pochází z Bulharska.
Klobása s bramborovou kaší
Také v Rumunsku se na štědrovečerní tabuli neobjevují ryby, ale maso se na Štědrý večer vaří. „Obvykle máme k večeři rumunský národní salát z hovězího masa, kořenové zeleniny, nakládané zeleniny a majonézy,“ popisuje slavnostní večeři manažerka společnosti Google Gabriela Chioreanová.
„Také nikdy nechybí polévka s masovými knedlíčky a sarmale, tedy pečené zelné listy plněné mletým masem. Jako hlavní jídlo máme domácí vepřové klobásky s bramborovou kaší a nakládanou zeleninou,“ doplňuje Chioreanová s tím, že na slavnostní tabuli je také místo pro dezert zvaný Cozonac, což je vlastně „sladký chléb“ vzdáleně připomínající naší roládu.
Slavit jako Dán
Velmi zajímavé vánoční zvyky mají Dánové, neboť od počátku listopadu až do konce ledna absolvují zhruba tři až šest vánočních večeří zvaných julefrokost (v překladu to ovšem znamená vánoční oběd), které drží nejen přátelé a příbuzní, ale také zaměstnanci či členové sportovního klubu.
Podle Pavly Koukalové, která se do Dánska provdala již před několika lety, se během oslavy podává deset až čtrnáct chodů, přičemž obvykle nechybí nakládané sledě, uzený losos, chléb s krevetami, smažené rybí filé, medailonky z vepřové panenky, vepřová pečeně a kachní prsa, huspenina, studené maso s červenou řepou, paštika a sýry. Začíná se jist již kolem třetí odpoledne a hostina končí kolem osmé večer, pak už se jen pije, často do druhé dne.
Co si jednou koupit na Štědrý večer pořádnou rybu?
Z tohoto pohledu je samotná štědrovečerní večeře 24. prosince vlastně velmi chudá, neboť v rodinách se většinou podává jen vepřová pečeně a kachní prsa s bramborami, hnědou omáčkou a červeným zelím. Jako desert ovšem nesmí chybět risalamande, jejímž základem je sladká kaše připravená z tučného mléka, speciální rýže, másla a skořicového cukru. Ta se nechá vystydnout a pak se do ní přidá ušlehaná šlehačka, vanilkový cukr a nasekané mandle. Podává se studená, přelitá teplou omáčkou z třešní.
Syrový losos a kaviár
Také ve Finsku hrají důležitou roli ryby, ale jsou mnohem pestřejší a gurmánsky zajímavější než u nás. Servíruje se totiž jak syrový losos marinovaný v soli a kopru, tak uzený losos či lososový kaviár. A také nakládané sledě.
Losos marinovaný v citronové šťávě a ořechovém oleji. Lahůdka finských Vánoc.
Vedle ryb se na slavnostní tabuli objevuje maso v aspiku či játrová paštika. Ale to jsou všechno předkrmy. Jako hlavní chod se podává šunka pečená v troubě a servírovaná s vařeným tuřínem a salátem z červené řepy. Bez šunky a červené řepy si totiž žádný Fin nedovede představit vánoční svátky.
Proč zrovna kapr?
Že zůstanete ještě jeden rok u kapra? Inu, tradice je tradice. A jak jsme k ní vlastně přišli? Ještě v 17. a 18. století byla vánoční hostina v českých zemích mnohem bohatší a podávala se celá řada chodů. Kapra jako typické postní jídlo využívala nejprve církev, až v 19. století se stal součástí měšťanské kuchyně formované především slavnou Domácí kuchařkou Magdaleny Dobromily Rettigové.
Nejprve se vánoční kapr připravoval na černo či na modro, teprve když se po druhé světové válce v Česku dostalo do módy smažení masa i jiných surovin v trojobalu (viz český vynález v podobě smaženého sýru), stal se naším národním vánočním jídlem smažený kapr.
Tip: Slávky na bílém víně
1 kg očištěných slávek, 3 lžíce olivového oleje, 2 stroužky česneku, 1 dl suchého bílého vína, hrst nasekané hladkolisté petržele, čerstvě mletý pepř
Do hluboké pánve nalijte olivový olej, rozehřejte ho a přidejte česnek nakrájený na plátky. Lehce osmahněte, ale pozor, česnek nesmí zhnědnout. Přidejte důkladně očištěné slávky a podlijte bílým vínem. Nesolte, protože slávky žijí v mořské vodě, která se při jejich otevření dostane ven a pokrm přisolí. Poduste na mírném ohni, dokud se slávky neotevřou (5 - 6 minut). Mušle posypejte nasekanou petrželí, opepřete podle chuti a servírujte v hlubokém talíři.
Připravte si japonský bramborový salát:
22. prosince 2014 |
