Kdepak, tohle není akademická disputace, ale velmi živá záležitost - jak ostatně nejlépe potvrzuje fakt, že se do debaty nově zapojila rovnou britská ministryně sportu.
„Ráda bych Tysonovi Furymu připomněla, že každý sportovec, ať už hraje amatérský fotbal na plácku, nebo má hvězdný status, je vzorem pro spoustu mladých lidí a měl by na to neustále myslet,“ řekla Tracey Crouchová.
Soky v ringu si bouřlivák Fury podmanil, leč u veřejnosti - minimálně u její části - to má světový šampion hodně těžké. V neděli se budou v severoirském Belfastu udělovat ceny BBC pro britské sportovní osobnosti roku a boxer je mezi dvanáctkou nominovaných. Kvůli čemuž se čekají protesty, už dopředu je nahlásila sdružení bojující za práva gayů a feministek.
A kdyby jen to: petici za odstranění Furyho ze seznamu kandidátů podepsalo téměř 140 tisíc lidí... „Je pro nás velkým zklamáním, že BBC ignoruje hlas veřejnosti,“ uvedl John O’Doherty z organizace Rainbow Project: „Jakkoli je Fury excelentním boxerem, jeho bezohledné poznámky směrem k naší komunitě jej nečiní hodným toho, aby byl mezi sportovními osobnostmi země.“
Tyson Fury je ostrý v ringu i mimo něj.
Courtney Robinsonová zase v souvislosti s Furym hovoří o „neandrtálském pohledu na svět“, což možná zní drsně, ale v souvislosti s výroky samotného boxera je to vlastně čestná remíza.
Divoký šampion Fury (o jeho životním příběhu si můžete přečíst zde) totiž sám v poslední době nešetřil se slovními „perlami“. Feministky rozběsnil tím, když v souvislosti s britskou atletkou Jessicou Ennisovou-Hillovou uvedl, že „ženám nejlépe sluší dvě pozici: když jsou v kuchyni a když leží na zádech“.
A jelikož byl boxer v podobné ráži jako v ringu, ještě pro Daily Mail pokračoval tímto: „Existují tři věci, které musí být uskutečněny k ďáblově nadvládě. Jednou jsou potraty, další pedofilie a třetí legalizace homosexuality.“
Předávání cen tak otevřelo debatu, jež může Česku vzdáleně připomenout třeba dny po opilecké bouračce fotbalového reprezentanta Davida Limberského: má být ve sportu rozhodující dění na hřišti (v ringu), či je třeba přihlížet i k vystupování mimo něj, ba dokonce k soukromému životu?
Kontroverzních šampionů má svět nespočet, často navíc zanechávají viditelnější stopy než „slušňáci“ a zrovna Velká Británie nedá dopustit na fotbalové ikony-raubíře, vzpomeňme George Besta či Paula Gascoigna.
Má to ovšem být výmluvou, respektive omluvou? Nekompromisní byl pro list Guardian třeba John Amaechi, bývalý hráč NBA. „Nevěřím, že jej vyřadí z nominaci, ale já bych mu zkrátka hlas nedal,“ uvedl Angličan, jenž jako první basketbalista NBA provedl coming out: „Nejsem na něj naštvaný kvůli tomu, že jsem gay. Ale kvůli tomu, že jsem sám nahlédl do vrcholového sportu.“
Shrnuto: Amaechi jakožto bývalý profesionál klade na kohokoli ve stejné pozici maximální nároky. „Vždy je tu někdo, kdo k vám vzhlíží, vždycky někoho můžete zranit pouhým slovem,“ soudí. „Být vzorem není vaše osobní volba, prostě se jím stanete. Tyson Fury dokázal za jeden týden víc, než já za celou kariéru - a štve mě, že necítí ani malý smysl pro zodpovědnost.“
Jako boxer je Fury oprávněnou hvězdou. To, že má jazyk stejně „ostrý“ jako ruce, jimiž knokautuje soupeře, mu ještě o víkendu bude řádně vyčteno.
Podívejte se na tiskovou konfreneci po vítězném zápase nad Kličkem:
29. listopadu 2015 |
