„Mrzí mě to hodně. Když lidé skákali a fandili, měl jsem husí kůži. Hodně se to podobalo mistrovství světa, kdy tu byla skvělá atmosféra. Škoda, že jsme lidem neudělali radost.“
Trápíte se střelecky, už potřetí jste nedali v Praze gól. Čím to?
Já nevím, do obrany to podle mě bylo dobrý, ale v útoku jsme si nedokázali poradit, pořád jsme hráli po rozích, kde nás Finové přečíslovali. Nevytvořili si vlastně pořádnou šanci.
Je to v O2 aréně zakleté?
To nemyslím, předtím jsme tu nějaké góly dali. Takhle to nejde brát.
Podle statistik se jste se snažili a měli téměř třicet střel.
Tolik? To bych ani neřekl. Spíš z toho mám dojem, že jsme se ke střelbě nedostávali, neuměli jsme se natlačit do předbrankového prostoru, chyběly tomu dorážky. Žádné větší šance jsme si nevypracovali.
Bude to jiné v sobotu proti Švédsku?
Těžko říct, teď si musíme hlavně pořádně odpočinout a připravit se na další zápas.
Dá se na střílení gólů v tak krátké době zapracovat?
Je to o tom říct si pár taktických věcí, abychom si víc pomáhali a víc komunikovali. Sehráváme se, nabíráme zápasy a musíme nabírat i góly. Je jedno, kdo je bude dávat.
Čekáte, že Švédové budou ještě o něco lepší než Finové?
To se nedá říct, protože všichni soupeři jsou dneska dobří. Hlavně se musíme zlepšit my.
Měl jste na dresu kapitánské céčko, bylo to pro vás nějak speciální?
Trošku jo, ale při zápase na to už člověk nemyslí a soustředí se na hru.
