Novela zákona má jako hlavní cíl zvýšit příjem krajům už od ledna zhruba o 3,5 miliardy korun ročně. Kraje mají dostávat z vybrané daně z přidané hodnoty 8,92 procenta, teď je to 7,86 procenta. Příjmy krajů z daní se mají vrátit do stavu před rokem 2011, kdy byl podíl krajů na daňových výnosech snížen.
Změnu, která má od roku 2017 zvýšit podíl obcí z vybrané DPH z 20,83 procenta na 21,4 procenta, navrhl v horní komoře parlamentu senátor Radko Martínek z ČSSD. Připravoval ji spolu s ministrem financí Andrejem Babišem.
Zároveň ovšem mají obce přijít o třicetiprocentní podíl, který dostávají z daní z příjmů z podnikání fyzických osob, které mají v obci trvalý pobyt. Podle odhadu má první změna obcím přidat dvě miliardy a druhá jim zase miliardu vzít. S těmito čísly ale zástupci pravicové opozice nesouhlasili.
Nakonec pro změnu zvedlo ruku sto poslanců, proti jich bylo třicet. „K rozpočtovému určení daní se vrátíme,“ slíbil Babiš. Opoziční poslanci od něj od rána chtěli vědět, jaký vliv na obce bude změna mít. Kdo si polepší a kdo naopak pohorší. Ministr financí nakonec řekl, že změna zvýhodňuje 5446 obcí, ale připustil, že 707 obcí si pohorší.
„Z obcí přicházejí alarmující informace. Ukvapená vládní novela je poškodí, například jedna z obcí ve středních Čechách v důsledku změn získá do na jednu stranu milion korun, ale druhá změna ji připraví o více než šest milionů,“ reagovala na přijatý zákon poslankyně Věra Kovářová z klubu TOP 09 a Starostové. Její kolega Gazdík před tím jako první ve Sněmovně protestoval, že není zanalyzované, jaké bude mít přijatá změna vlastně dopad.
Babiš: Daně už přinesly navíc 22 miliard korun, obce vydělají
„Tohle vzniklo neplánovaně jako kompromis,“ řekl Babiš při obhajobě návrhu . „Obce to podporují, nechápu, proč se tady neříká pravda,“ uvedl ministr.
Celý spor o novelu je podle něj zbytečný. „Do 15. prosince jsme vybrali na daních navíc 22 miliard korun, na dani z přidané hodnoty o 7,6 miliardy navíc a z toho mají podíl obce i kraje. To je víc peněz, než o kolik peněz jde v tom pozměňovacím návrhu. Vybíráme daně na 112 procent,“ řekl poslancům Babiš. Obce podle něj nebudou kvůli celkově lepšímu výběru daní tratit.
„Není to žádná sláva,“ zlobila se ale Kovářová. „Můžete nám, pane ministře, sdělit, které obce na tom budou bity?“ vyzývala Babiše. Vadí jí, že poslanci od něj nedostali k dispozici rozbor očekávaného dopadu zákona na obce. „Vypadá to, že přidáváme obcím, ale ve skutečnosti to bude jinak,“ tvrdil také další opoziční poslanec Vladislav Vilímec z ODS.
Gazdík nakonec svou kritiku na adresu vládního návrhu doplněného o návrh senátora Martínka částečně zmírnil. Jediným štěstím podle něj je, že změna pro obce má platit až od roku 2017. A už dopředu Gazdík avizoval, že v průběhu příštího roku se pokusí zákon o rozpočtovém určení daní změnit. Potěšilo ho, že je tomu nakloněn i Babiš. „To by znamenalo, že obce budou jen lehce přidušeny a pan ministr pak možná ten provaz odřeže,“ řekl v nadsázce Gazdík. Takže už ne oběšení, ani zastřelení.
Nikdy to nebude spravedlivé pro všechny, řekl Votava z ČSSD
„Rozpočtové určení daní je takový evergreen, který se stále opakuje. Nikdy to nebude spravedlivé pro všechny obce,“ bránil upravený vládní návrh předseda rozpočtového výboru Sněmovny Václav Votava z ČSSD.
Kovářová žádala, aby jí Babiš dal analýzu dopadů návrhu do rozpočtu obcí. Babiš jí před poslanci opáčil, že takovou analýzu poslancům během nejbližší hodiny dát nemůže.
„Je to jen takové divadlo, oblbujete lidi,“ zlobil se pak na poslance, kteří jednání o zákonu na několik hodin přerušili. A až poté ministr financí přiznal, že pro všechny obce schválená změna, kterou ještě musí podpisem potvrdit prezident Miloš Zeman, zase tak výhodná nebude.
