Putin: Jakýkoliv cíl ohrožující naše aktivity v Sýrii musí být zničen

  • 1466
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil extrémně tvrdý postup v případě ohrožení ruských sil v Sýrii a zničení jakýchkoliv cílů, které by takovou hrozbu představovaly. O konkrétních hrozbách se nezmínil. Kreml má v uplynulých týdnech napjaté vztahy s Tureckem, které sestřelilo ruský bitevník.

„Jakýkoliv cíl ohrožující naše vojenské aktivity či základny musí být neprodleně zničen,“ prohlásil Putin na pátečním zasedání ministerstva obrany. Rusko v Sýrii podporuje režim Bašára Asada. Rusko často tvrdí, že se zaměřuje na boj proti Islámskému státu, podle dosavadních statistik však bombarduje také pozice opozice.

V této souvislosti mimo jiné připomněl, že ruská vojenská základna v Sýrii byla posílena dalšími bojovými letouny, ale také systémy protivzdušné obrany. Putin rovněž zdůraznil, že ruská vojenská operace v Sýrii je nezbytná pro ochranu Ruska před tamními extremisty. Dodal, že odražení této hrozby je hlavním cílem ruské letecké kampaně zahájené 30. září.

Sestřelení Su-24

Putin řekl, že ruská vojenská akce na podporu ofenzivy syrské armády pomohla změnit situaci na zemi. Rusko podle něj pomáhá také některým jednotkám opoziční Svobodné syrské armády v boji proti „teroristům“, a sice poskytováním krytí ze vzduchu a dodávkami zbraní.

Ministr obrany Sergej Šojgu podotkl, že ruské letouny už v Sýrii provedly 4000 bojových výpadů a zničily přitom 8000 cílů „teroristů“. Rusko údajně do Sýrie přemístilo 214 000 tun dodávek na podporu vojenské akce v Sýrii a pomohlo obnovit opravárnu tanků v provincii Homs.

Putin ve svém prohlášení nespecifikoval, jaká hrozba ruské vojenské technice hrozí, píše server BBC. Zřejmě však odkazoval na možné střety s tureckými letouny v příhraničním prostoru se Sýrií.

Mezi Ruskem a Tureckem propukla vážná diplomatická roztržka, když turecké stíhačky 24. listopadu sestřelily ruský letoun Su-24. Ankara tvrdí, že stroj vstoupil do tureckého vzdušného prostoru a nekomunikoval, Moskva to odmítá.

Rusové následně přijali protiturecké sankce, především ekonomického rázu. Zároveň Ankaru obvinili z finanční podpory Islámského státu, mimo jiné tím, že od něj kupuje ropu. Turecko to popírá. Ve středu obvinilo Kreml z etnických čistek v syrské provincii Latákíja, připomíná agentura Reuters.

Rusko páchá etnické čistky, tvrdí Turecko

Předseda turecké vlády Ahmet Davutoglu uvedl, že Rusko chce přimět k odchodu turkmenské a sunnitské obyvatelstvo, které nemá dobré vztahy s režimem prezidenta Bašára Asada (více o Turkmenech zde). „Rusové chtějí tuto oblast etnicky vyčistit, aby režimní a ruské základny v Latákíji a Tartúsu byly chráněny,“ dodal.

Rusko však podobná nařčení odmítá. „(Tato prohlášení) hovoří o naprostém odtržení tureckého vedení od života, od reality, od toho, co se v regionu děje,“ prohlásila ve čtvrtek mluvčí ruské diplomacie.

Podle ruské diplomacie nejde o nic nového, v posledních týdnech podobná prohlášení už byla opakovaně slyšet. „Tato nedůstojná prohlášení, nepodložená obvinění, která slyšíme z Ankary, hovoří sama za sebe. Čím dál tím více připomínají projevy bezmocné zloby,“ dodala Zacharovová.

Atentáty na severu Sýrie

Občanská válka v Sýrii si za čtyři a půl roku vyžádala asi čtvrt milionu mrtvých. V těchto dnech statistika obětí narostla o dalších 40 až 50 lidí, kteří zemřeli při atentátech spáchaných v provincii Hasaká. Ve čtvrtek se hovořilo o dvou desítkách mrtvých, novou bilanci oznámil mluvčí kurdských milicí YPG.

Nálože vybuchly v nákladních automobilech u nemocnice, na tržišti a v rezidenční části města Tall Tamir, které leží v provincii Hasaká obývané hlavně Kurdy. Kontrolu nad městem mají oddíly YPG, jež v oblasti s pomocí mezinárodní koalice bojují proti Islámskému státu.

V Rijádu se ve čtvrtek mezi syrskými opozičními skupinami zrodila dohoda o společném postupu při jednání s režimem Bašára Asada. Podle šéfa americké diplomacie Johna Kerryho však vyvolala několik otázek, které je třeba dořešit. Rijádského jednání se zúčastnilo asi 100 zástupců syrské opozice, ale radikální skupina Ahrár aš-Šám se odmítla připojit k podpisu závěrečného dokumentu.

Odborníci oslovení agenturou AFP tvrdí, že dohodu lze chápat jako souhlas, že opozice se smířila s tím, že prezidenta Bašára Asada nelze svrhnout vojensky a bude třeba zvolit politickou cestu. Jedním z hlavních bodů dohody je ale požadavek na Asadovo odstoupení hned na začátku přechodného období.

Damašek se k dohodě zatím nevyjádřil. O syrské krizi ve Vídni dvakrát jednala skupina 17 států a stanovila harmonogram, podle kterého by se do 1. ledna měli zástupci opozice sejít se syrskými představiteli k rozhovorům. Následovat má dohoda o přechodné vládě, která připraví volby.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video