Nadzvukové gripeny ve službách českých letců dosud plnily jen takzvané mise vzduch-vzduch. Ať už jde ochranu vzdušného prostoru Česka nebo zahraniční mise v Pobaltí či na Islandu. Na případné údery proti pozemním cílům či průzkumné mise totiž nejsou vybaveny.
„Je nezbytné letouny gripen touto schopností dovybavit. Možnosti použití letounu se tak rozšíří o víc než padesát procent za relativně malé náklady s porovnáním k ceně celého kontraktu,“ uvedl velitel vzdušných sil Libor Štefánik na speciálním semináři v Poslanecké sněmovně, kde s dalšími představiteli obrany nastínili koncepci dalšího rozvoje a modernizace armádního letectva.
Dovybavení nadzvukových strojů o schopnosti útočit i na pozemní cíle (Air-to-Ground) považuje za jednu z priorit taktického letectva především kvůli možnosti jejich plnohodnotného nasazení například v mezinárodních operacích.
Kromě toho by gripeny měly být na základě nového kontraktu o pronájmu do roku 2018 vybaveny také systémem pro noční vidění, komunikačním systémem Link-16, který využívají další státy NATO či zaměřovacím a průzkumným kontejnerem.
Bitevníky potřebují přesnou munici
Schopnost útočit na pozemní cíle je podle Štefánika klíčová i u podzvukových letounů L-159 Alca. Velitel letectva připomněl, že Češi už roky spolupracují například s americkou školou AGOS (Air Ground Operational School) ve výcviku předsunutých leteckých návodčích, kteří v boji navádějí letouny na cíle ke zničení.
Zatímco právě výcvik předsunutých leteckých návodčích se už stal specialitou českých vzdušných sil, pro bitevníky je podle Štefánika nezbytné pořídit víceúčelové kontejnery a přesnou laserem naváděnou munici k ničení pozemních cílů.
Další z priorit, kterých chce letectvo do roku 2025 dosáhnout, je pak zkrácení výcviku nových mladých pilotů. Současný zdlouhavý mnohaletý a nákladný proces totiž rozvoj vzdušných sil zásadně ovlivňuje.
Mladá generace pilotů doposud začíná svou kariéru studiem na Univerzitě obrany, kde dojde k rozřazení studentů na jednotlivé typy letecké techniky. Pak následuje základní letecký výcvik v Centru leteckého výcviku v Pardubicích. Pokračující výcvik piloti absolvují na 21. základně taktického letectva v Čáslavi a teprve poté je nejlepším z nejlepších umožněno se zaškolit na nejmodernější letoun v výzbroji české armády, tedy na JAS-39 Gripen. „To už je ale pilotovi 32 až 33 let,“ konstatoval Štefánik.
Možností je mezinárodní centrum
Jednou z možností, jak výcvik zefektivnit, by byl vznik mezinárodního výcvikového centra pro celou střední Evropu, které by mohlo fungovat v Pardubicích. Mladí piloti se v něm připravovali pro výcvik na letoun poslední generace.
Ministerstvo obrany už intenzivně jedná se zahraničními partnery o jejich možném zapojení. Nešlo by přitom jen o základní či pokračující letecký výcvik, který by v budoucnu probíhal na nových letounech L-39 NG, ale také o výcvik na nejmodernějších nadzvukových strojích.
Piloti českých strojů by se tak mohli dostat na nejmodernějšímu letounu české armády o víc jak pět let dřív, tedy již ve 27 letech. Podle expertů by se tak výcvik nejen zkvalitnil, ale také výrazně zlevnil.
První podpisy dohod je podle Štefánika možné očekávat do konce roku 2018. Ve stejném roce by už mohl začít výcvik na podzvukových letounech a od roku 2020 i výcvik na nadzvukových strojích Gripen. Možnosti zapojení do centra analyzuje i výrobce gripenů, švédský Saab.
Nové vrtulníky i transportní stroje
Významné změny čekají také vrtulníkové a dopravní letectvo. Prioritou je nákup tuctu nových univerzálních vrtulníků, které mají nahradit bitevní stroje Mi-24/35. Ty už nesplňují požadavky k nasazení do zahraničních operací.
Fotografie    |
„Program nákupu nových víceúčelových vrtulníků počítá samozřejmě s nutnou infrastrukturou, platformou stroje, s nutností vyškolení personálu i s životností těchto strojů,“ uvedl ředitel Odboru rozvoje vzdušných sil na ministerstvu obrany Jiří Vávra.
Ze služby by měly být vyřazeny staré transportní letouny Jak-40. Místo nich počítá ministerstvo s pořízením dvou středních transportních strojů, které by umožnily i přepravu kolové techniky nebo rozměrných nákladů.
„Vzhledem k nutnosti stabilizovat regiony Afriky a Blízkého Východu, které jsou mimo jiné zdrojem migrace, bude role transportního letectva v budoucnu velmi důležitá,“ konstatoval náměstek ministra obrany Jakub Landovský.
