Mocná zbraň Američanů. Nová superloď kapitána Kirka

  • 341
V pondělí 7. 12. 2015 vyplul na moře nový raketový torpédoborec amerického námořnictva USS Zumwalt. Jde o největší torpédoborec všech dob a navíc je „neviditelný“. Loď čeká několik měsíců testování na otevřeném oceánu.

Největší a nejdražší

USS Zumwalt při opatrném manévrování na řece Kennebec River směrem na otevřený oceán doprovázelo na 200 lodních dělníků loděnic Bath Iron Works, námořníků a obyvatel města Bath. Loď se nakonec podařilo dokončit po šesti letech výstavby.

„Byli jsme úplně u vytržení, když jsme viděli Zumwalt při plavbě. Pro posádku a všechny, kteří jsou zapojeni do konstrukce, stavby a přípravy této fantastické lodi, je to obrovský milník,“ řekl námořní kapitán James Kirk, první velitel lodi USS Zumwalt.

Americké námořnictvo nyní torpédoborec o délce 180 m a výtlaku bezmála 15 000 tun podrobí testování. Počátečních operačních schopností, tedy schopností být v omezené míře nasazen do bojových operací, dosáhne USS Zumwalt v průběhu příštího roku.

Druhá loď USS Michael Monsoor se k námořnictvu připojí v roce 2018 a třetí USS Lyndon B Johnson v roce 2021. Původně přitom americké námořnictvo očekávalo stavbu až 32 nových torpédoborců třídy Zumwalt.

Avšak vzhledem ke klesajícímu americkému vojenskému rozpočtu a nárůstu ceny lodi (první loď stojí 4,4 miliardy dolarů) americké námořnictvo dostane pouze tři lodě třídy Zumwalt. Ušetřené peníze využije na stavbu minimálně dvakrát levnějších torpédoborců třídy Arleigh Burke.

USS Zumwalt, zjednodušený průřez

Design lodě předmětem kritiky

Námořní testování je většinou nudnou záležitostí, ale v případě USS Zumwalt je ostře sledováno. Důvodem je revoluční (avšak de facto více než 100 let starý) design „obráceného trupu“ (tumblehome). Technicky vzato, konstrukce tumblehome se vyznačuje rysem, kdy má horní paluba menší délku a šířku než trup lodi na čáře ponoru.

Problematika tvarování lodi, a s tím související nautické schopnosti, je velmi složitá. O tvaru rozhoduje vysoká matematika a modelování tvaru a chování lodi v menším měřítku.

V podstatě klasický tvar lodi (flare) s palubou širší než v místě čáry ponoru vodu a vlny vytlačuje směrem od lodi. Naopak „zužující“ konstrukce (tumblehome) se do vody a vln „zařezává“. Problém se však komplikuje při určité výšce vln, rozbouřeném moři, silném větru, rychlosti lodi, manévrech při určitých rychlostech (rychlá zatáčka) apod.

Výhodou trupu tumblehome je větší úložný prostor uvnitř lodě, v případě USS Zumwalt dodržení zásad stealth, podle zastánců větší volnost pohybu lodi na moři a celkově lepší nautické vlastnosti. Kritici upozorňují na nízkou stabilitu lodi při určitých situacích (rozbouřené moře) a při poškození lodě, například při proražení trupu v boji.

Vzhledem k zaoblenému průřezu trupu USS Zumwalt každý stupeň náklonu znamená, že přelévající se voda se hromadí ve výduti a urychluje naklánění plavidla až k bodu, kdy se nedokáže napřímit a převrátí se. Právě tento princip přispěl k rychlému zániku ruských bitevních lodí v bitvě u Cušimy v roce 1905, po které se od konstrukce tumblehome všeobecně upustilo.

Konstruktéři USS Zumwalt slibují, že s nejmodernějšími systémy řízení stability lodě jsou schopni vypořádat se se všemi podmínkami na rozbouřeném oceánu a přitom využít výhody konstrukce tumblehome.

Americké námořnictvo například postavilo technologický demonstrátor Sea Jet - jednoduchou 41 m dlouhou loď, která otestovala reálnost konstrukce „obrácené paluby“ pro velké lodě. Testování podle námořnictva prokázalo stabilitu konstrukce.

Zumwalt navíc nebude jediným plavidlem se staronovým trupem. Nizozemská loďařská společnost Amels před několika lety představila zásobovací plavidlo Sea Axe stejné konstrukce.

Ač se jedná o neporovnatelně menší loď, námořní zkoušky ukázaly, že nezvyklý tvar přídě i trupu umožňuje Sea Axe udržet i na silně rozbouřeném moři vysokou 25uzlovou rychlost (48 km/h). Namísto toho, aby Sea Axe na vlny najížděla, zařezává se do nich.

USS Zumwalt vyniká především nebývalou úrovní automatizace, která dovoluje snížit posádku pouze na 130 námořníků, což je dvakrát méně než například u současných amerických torpédoborců třídy Arleigh Burke. Automatizována je také nakládka a uložení proviantu, munice a dalších zásob z přístavu na loď.

Dalším klíčovým rysem jsou velmi výkonné systémy výroby elektrické energie. V budoucnu se tak počítá s instalací elektromagnetických nebo laserových zbraní.

Zdroj: NBC News

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.