Bouvardová v úterý nejprve informaci o vznesení obvinění proti Ransdorfovi a Slovákům označila za chybnou. Švýcarský a český právní systém totiž k pojmu obviněný přistupuje rozdílně.
V České republice se podle současného trestního řádu obviněným stane osoba podezřelá ze spáchání trestného činu doručením usnesení o zahájení trestního stíhání, které vydává zásadně policejní orgán nebo výjimečně státní zástupce.
Kauza RansdorfZADRŽENÍ: Ransdorfa zatkla švýcarská policie IMUNITA: Ve Švýcarsku má Ransdorf smůlu ASISTENTKA: Ransdorf účet v Curychu nemá RANSDORF: Chtěl jsem navázat komunikaci mezi bankou a klientem DOKUMENT: Prohlášení Ransdorfa k zadržení |
Ve Švýcarsku ale státní zastupitelství obecně zahajuje trestní řízení poté, co od policie obdrží spis. Zahájením řízení se z podezřelých stávají ve švýcarském právním systému obvinění, aniž by bylo toto označení vázáno na formální akt sdělení obvinění.
„Po provedeném trestním vyšetřování se řízení buď zastaví (z právních důvodů nebo kvůli tomu, že se podezření nepotvrdilo), nebo se vznese obžaloba u soudu,“ uvedla v následné komunikaci na vysvětlenou Bouvardová. „Jak ale probíhající řízení dopadne, nelze v současnosti ještě říct,“ zdůraznila.
Jeden ze čtyř obviněných v trestním řízení zůstává nadále ve vyšetřovací vazbě. Tu je podle Bouvardové možné ve Švýcarsku povolit na tři měsíce. „Obviněný si ale může kdykoli podat žádost o propuštění, o němž pak musí znovu rozhodovat soud,“ řekla.
Čtveřici zadržela švýcarská policie v curyšské bance ve čtvrtek a vyslýchala ji kvůli podezření z finančního podvodu. Europoslanec Ransdorf údajně chtěl pouze zprostředkovat komunikaci mezi bankou a jejím klientem V. H., od něhož měl plnou moc. Ransdorf v úterý okolnosti svého zadržení vysvětloval členům vedení KSČM. Na schůzku prý europoslanec přinesl dokumenty, které vyvracejí, že se dopustil trestného činu (více čtěte zde).
Europoslanec odmítá, že naletěl podvodníkovi (8. prosince 2015):
