Norci kvůli módě hynou v plynu. Většina Čechů je proti, zjistil průzkum

  • 125
Právě probíhá kožkovací sezona, během níž tisíce lišek a norků na kožešinových farmách umírají v plynových komorách nebo pod elektrickým proudem. Sedmdesát procent Čechů je přitom proti chovu těchto zvířat a podpořilo by úplný zákaz kožešinových farem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu CVVM.

V české společnosti podle analytičky CVVM Naděždy Čadové již řadu let jednoznačně převažuje názor, že by chov kožešinových zvířat měl být zakázán.

„V aktuálním výzkumu, který v listopadu realizovalo CVVM na vzorku 1 054 respondentů starších patnácti let, se pro tento zákaz vyslovilo sedmdesát procent dotázaných,“ komentovala na úterní tiskové konferenci výsledky průzkumu Čechová.

Cirkusy a testování

Průzkum se rovněž zabýval chovem a využíváním divokých zvířat v cirkusech a testování prostředků na nádobí, pracích prášků, leštidel a dalších čisticích prostředků na zvířatech.

„Proti pokračování testování na zvířatech je 53 procent obyvatel ČR, 51 procent je pak proti cirkusům se zvířata,“ říká Lucie Moravcová, předsedkyně organizace Svoboda zvířat.

Průzkum také ukázal, že 78 procent obyvatel nesouhlasí se zabíjením zvířat pro jejich kožešinu, pro je pětina respondentů.

V řadě evropských zemí, včetně Velké Británie či Slovinska, již platí úplný zákaz chovu kožešinových zvířat. „Například v sousedním Rakousku je mimo chovu kožešinových zvířat zakázán i chov volně žijících zvířat v cirkusech,“ říká Lucie Moravcová, předsedkyně organizace Svoboda zvířat.

V Česku žije na deseti kožešinových farmách odhadem deset tisíc zvířat, převážně norků a lišek. V menších množství pak také činčily, jejichž chov se však již v současnosti omezuje.

Život v kleci, smrt v plynu

Státní veterinární správa při letošních kontrolách kožešinových farem nenarazila na výraznější porušení předpisů. Tím také argumentují provozovatelé kožešinových farem, podle nichž je to navíc obchod jako každý jiný. Veterináři chovy kontrolují od roku 2013 dvakrát ročně, v letním období a v době kožkování.

Podle ochránců zvířat však divoká zvířata, jako jsou lišky a norci, na farmách jednoznačně trpí. A to i v případě, že jsou všechny předpisy dodrženy. „Jsou jen dvě varianty - buď kožešinové farmy zůstanou a zvířata v nich budou strádat, anebo kožešinové farmy skončí,“ řekl iDNES.cz předseda spolku OBRAZ Marek Voršilka.

Lišky a norci jsou šelmy, které v přírodě obývají teritoria čítající několik desítek kilometrů čtverečních. Na kožešinové farmě žijí v holé drátěné kleci, kde pro sebe nemají ani metr čtvereční. „Ty klece jsou celodrátěné, bez pevného dna. Dochází v nich ke zraněním a poruchám chování zvířat. Norci skáčou proti zdi, lišky běhají dokola, okusují si části těla,“ popisuje Tereza Bílá z organizace Svoboda zvířat.

Zvířata se na farmách rodí nejčastěji v dubnu a květnu. Odstavená pak bývají většinou v červnu či červenci. Poté se čeká do listopadu, než jim naroste zimní kožich, tedy hustá kožešina, vhodná pro textilní zpracování.

Od poloviny listopadu do Vánoc probíhá kožkovací sezóna, během níž jdou zvířata na porážku. „Liškám se vloží jedna elektroda do tlamičky, druhá do konečníku a jsou zabity elektrickým šokem. Norci jsou zabíjeni výfukovými plyny. V praxi to funguje tak, že máte nějaký traktor, který je nastartovaný, výfuk je zavedený do bedny, plynové komory, kam jsou házeni norci. Zvíře se zadusí, čímž se nijak nepoškodí jeho kožešina,“ popisuje Voršilka.

Citlivý problém, říká Jurečka. Jasné stanovisko zatím nemá

Aktivisté za práva zvířat dlouhodobě usilují o úplný zákaz kožešinových farem a chování zvířat kvůli jejich srsti. V poslední době tento postoj získává zastánce i mezi některými poslanci a senátory. Podpořila jej například senátorka Ivana Cabrnochová (SZ), europoslanec Jiří Pospíšil (zvolený za TOP 09) či poslankyně Kristýna Zelienková (ANO).

Chceme cirkusy bez zvířat, radikální akce odmítáme, říká ochránkyně

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) možný zákaz kožešinových farem zatím jednoznačně nepodpořil ani nezavrhl. „Ministerstvo zemědělství se snaží v rámci jednání o budoucnosti chovu kožešinových zvířat v ČR vycházet z dialogu mezi oběma stranami sporu - tedy ochránci zvířat a chovateli. Jedná se o citlivý problém,“ odpověděl na dotaz iDNES.cz jeho mluvčí Hynek Jordán.

„Při svém rozhodování bere ministerstvo kromě ochrany zvířat v potaz i skutečnost, že se jedná o dnes zcela legální a legitimní podnikání, které je zcela běžné i v jiných členských zemích EU za obdobných podmínek. Chov kožešinových zvířat v ČR má, stejně jako chov jiných hospodářských zvířat, stanovena pevná legislativní pravidla a je pod přísnou a důslednou kontrolou státních dozorových orgánů,“ doplnil mluvčí.

Problematikou kožešinových farem se v listopadu zabýval také sněmovní zemědělský výbor, který všemi hlasy schválil usnesení, že považuje aktuální stav kožešinových farem za dostatečný a v souladu s platnou legislativou. „Nebylo by dobře, kdyby do toho stát vstupoval. Je to jako každé jiné podnikání. Veterináři dělají kontroly, říkají, že farmy splňují přísné podmínky. Nedoporučujeme tam dělat změnu,“ řekl předseda podvýboru Jan Volný (ANO). Aktivisté však doufají, že to není konečné slovo, neboť hlasy proti chovu kožešinových zvířat sílí i mezi politiky.

Petice proti kožešinovým farmám:

4. srpna 2014


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video