O záměru Turecka podle serveru Die Welt informoval šéf Výboru pro zahraniční politiku Evropského parlamentu Elmar Brok. Turecký ministr pro evropské záležitosti Volkan Bozkir mu údajně sdělil, že jeho země plánuje „okamžitě vrátit zpět asi sto tisíc syrských uprchlíků, kteří mají domov na území bez islamistů“.
Tato oblast se podle Bozkira nachází „na západ od řeky Tigris“. Tato definice je však poněkud podivná - Tigris tvoří jen kousek severovýchodní syrské hranice s Tureckem a západně od řeky tak leží vlastně celá Sýrie (mapu najdete zde). Oficiálně navíc turecká vláda plán dosud nezveřejnila.
Brok tento krok ocenil. Podle něj je nejefektivnějším řešením uprchlické krize právě pomoc států bezprostředně sousedícím se Sýrií, kde se v současnosti nachází nejvíce migrantů.
„Musíme finančně podporovat Jordánsko a Libanon, aby uprchlíci měli důvod zůstat a nepokračovali dále do Evropy. Musíme však také být připraveni přijmout určitou část z nich, pokud budou tyto země přetížené a přestanou situaci zvládat,“ uvedl Brok.
Jordánsko a Libanon patří k zemím, které nejvíce trpí současnou uprchlickou krizí. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Libanonu aktuálně přebývá na 1,15 milionu registrovaných uprchlíků, v Jordánsku pak kolem 650 tisíc. Počet nenahlášených migrantů je však podle nevládních organizací mnohem vyšší (o uprchlické krizi v Libanonu se více dozvíte zde).
Uprchlíci z těchto zemí nejčastěji směřují právě do Turecka, které by se po nedávném summitu v Bruselu mělo stát hlavním partnerem EU v řešení krize, uvádí agentura Reuters. EU poskytne Ankaře tři miliardy eur (asi 81 miliard korun) na zlepšení situace tamních syrských uprchlíků.
Pokud bude Turecko plnit své sliby a migrační vlnu skutečně na své straně omezí, budou v roce 2016 otevřeny další kapitoly přístupových rozhovorů a Turci by se mohli dočkat cest do Evropy bez víz.
Podívejte se na chronologii syrského konfliktu:
Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvKontrola hranic i boj s převaděči
Uprchlickou vlnu chtějí Turci zpomalit celou řadou opatření. Plánují zpřísnění kontroly hranic se Sýrií a budou také aktivněji zasahovat proti síti převaděčů a pašeráků. Od června 2016 bude Turecko plně provádět takzvanou readmisní dohodu. Přebírat tedy bude osoby ze třetích zemí, které přes jeho území přicestovaly do EU a nezískaly tam azyl.
Turecký deník Hürriyet v pátek přinesl zprávu, že Turecko v posledních dnech zpřísnilo kontroly na pobřeží Egejského moře. Policie tam před plánovanou plavbou do Řecka od začátku týdne zadržela na 3000 migrantů.
V Turecku nyní žije asi 2,2 milionu syrských uprchlíků a další lidé z jiných zemí v regionu, především z Iráku. Turecko už za ně utratilo okolo osmi miliard dolarů. „V některých městech je víc syrských uprchlíků než tureckých občanů,“ uvedl premiér Ahmet Davutoglu. Zdůraznil proto, že ony tři miliardy eur nejsou určeny Turecku, ale právě pro tyto miliony uprchlíků.
Sbližování s EU může být důležitým pro Turecko důležitým krokem také kvůli vyhroceným vztahům s Ruskem. Oba státy se dostaly do ostrého sporu po tom, co Turci nad svým územím sestřelili ruský bitevník (více zde). Rusko v reakci na to uvalilo na Ankaru celou řadu sankcí spojených s turismem a dovozem tureckého zboží (více zde).
Podívejte se, jak běženci v Makedonii ničili ostnatý drát na hranicích:
26. listopadu 2015 |
