„Představte si, že někdo tlačí do dveří a vy jen z druhé strany zmáčknete kliku. Obraťte tu energii proti útočníkovi. Až to uděláte razantněji, spadne na nos,“ radí klidným hlasem instruktor v černém kimonu s červenobílým pásem.
Svým žákům - bez výjimky starším šedesáti let - vysvětluje, jak mají zareagovat, když je agresor tlačí do ramene. Osm seniorů - sedm žen a jeden muž - se snaží rotovat trupem a druhou ruku vystřelit proti krku útočníka.
„Musíte stát blíž, jinak ruka neprostoupí. Nesmí to být jen jako,“ radí například jedné z dvojic Martin Procházka, expert na sebeobrannou techniku Proforse a mimo jiné držitel šestého danu v jiu-jitsu.
Během výuky jsou všechny techniky uzpůsobené věku žáků.
„Pro vás je důležitý princip poddajnosti. Nebudete se snažit o konfrontaci a přetahování, ve kterém byste nevyhráli a neustáli byste to. Útočník je silnější. Podvolte se té síle jako taoisté. To útočníka na chvíli dezorientuje. Pak zaútočíte,“ předvádí Martin Procházka zloděje, který se snaží vytrhnout z ruky tašku.
Správně bouchnout se žáci učí i pomocí lap, cvičných úderových polštářů. Předvedené techniky působí účinně. Dojde překvapivě i na kopy. Nohy jen nelétají do dvoumetrové výše. Kope se na koleno.
„Vytočte nohu, jako když jdete s běžkami do kopce. Takto lépe zasáhnete,“ radí instruktor. „Nebuďte křečovití. Pevná je jen ta koncovka.“
Senioři se také učí správně padat. Nejde sice o žádné tvrdé judistické pády a parakotouly, ale spíš třeba o kolíbku vzad. Podobná dovednost může podle instruktora uchránit před zraněním hlavy. Žáci jen musejí skrčit hlavu k hrudi.
Na řadu přichází triumf účinné jednoduchosti. Instruktor prozrazuje vysoce bolestivý akupunkturní bod. „Máte někdo problém se sluchovody? Je to velice nepříjemné,“ upozorňuje předem.
Pak zabodne prst do místa za uchem a figurant sykne bolestí. „Jde o to jen najít ten bod a tlačit pod správným úhlem. Když se vám to podaří správně a ještě agresivně, zaručeně vás každý pustí,“ říká instruktor. Skupina si naučený trik zkouší ve stoje i vleže. Přehrává znásilnění. K dloubnutí za uchem přidává ještě bolestivé přitažení ucha.
Senioři si hodiny pochvalují. Šestašedesátiletá Jana Nývltová chce mít večer větší šanci ubránit se případnému útočníkovi.
„Chodím večer domů ze cvičení nebo z divadla a nemívám nejlepší pocit. Nevím, jestli bych dokázala reagovat, ale chci to zkusit.“
Instruktor Martin Procházka vítá nadšení seniorů. „Jsou mladí lidé, co mají dobrý technický repertoár, ale v sebeobranné situaci by neobstáli. Naproti tomu lidé s obyčejným konáním, co se k náhlé situaci umí správně postavit a v patřičné chvíli sjednotí sílu, jednají správně,“ říká Procházka.
