Auto se speciální úpravouRodina investuje do nového auta vlastní úspory a peníze z prodeje vozu současného, nějaké prostředky získá také od sponzorů i z úřadu práce. Pomozte jim získat dalších 311 tisíc korun do výše celkové ceny vozu 1.151.000 Kč. Rodině můžete přispět na číslo účtu Konta Bariéry: 17 111444/5500 |
„Máme staré auto, které už je ve špatném technickém stavu a hlavně vozíme holky na invalidních vozících v zavazadlovém prostoru, a protože už vyrostly, naráží hlavou na strop auta,“ vysvětluje jejich maminka Jitka Fajtová.
„Auto již nelze nijak lépe přizpůsobit, proto bychom potřebovali nové se speciální úpravou díky níž sedadla vozu vyjedou do úrovně invalidních vozíků,“ doplňuje.
Rodina, která má ještě 11letého syna Denise, vozí dvojčata každý den do Speciální základní školy do deset kilometrů vzdáleného Ústí nad Orlicí, kde navštěvují i pěvecký kroužek Kosáci. Od příštího roku nastoupí na Střední praktickou školu. Auto potřebují i kvůli návštěvám odborných lékařů. Navíc holky i přes mentální handicap od malička milují výlety, rehabilitační pobyty a různé společenské akce, mají rády divadlo.
„Když vezeme holky dál a přendaváme je do sedaček, musí manžel, protože já už je neunesu. Přitom bychom jim rádi i nadále dopřáli krásný život plný nových zážitků,“ líčí situaci jejich matka a dodává, že jiná přeprava u nich v regionu možná není, protože bezbariérová autobusová doprava a vlaková přeprava tu jezdí jen na objednání dlouho dopředu.
Problém není v genech, nastal po porodu
Jednovaječná dvojčata Veronika a Tereza se narodila v neděli 14. května 1995. „Přišly na svět předčasně, ale podle lékařů byly obě zdravé. Porod byl komplikovaný, ale podle porodníka v pořádku. Po měsíci stráveném v nemocnici jsme si domů vezli dvě malé princezny,“ vzpomíná maminka.
Až když jim bylo osm měsíců, zdálo se paní Jitce, že se jejich pohybový vývoj zastavil. „Byly malé, nedonošené a do školy to doženou,“ vysvětlila mamince tehdy dětská lékařka.
V roce, kdy děti obvykle začínají chodit, dostala se Veronika stěží na kolínka a Terezka se pouze plazila. „Neúnavně jsem žádala dětskou lékařku o předepsání lázní a teprve v léčebně jsem se dozvěděla diagnózu dcer: dětská mozková obrna.“
Maminka začala s holkama cvičit Vojtovu rehabilitační metodu a po intenzivním cvičení už Veronika obcházela postýlku a Terezka začala lézt po čtyřech. Jejich motorika se zlepšovala, jenže o rok později přišel první epileptický záchvat, napřed u Veroniky a o měsíc později i u Terezky.
Následovala nezbytná vyšetření. „Magnetická rezonance ukázala, že příčina potíží není genetika, ale nastala při porodu a těsně po něm. Roky plynuly, holky měly vyladěnou medikaci, jejich stav se lepšil, a tak jsme se po zvážení rodinné situace rozhodli pro třetí dítě,“ líčí paní Fajtová i na webových stránkách rodiny. V září 2004 se jí narodil syn Denis.
Jak paní Jitka přiznává, bez pomoci manžela, nevlastního otce dvojčat, který pracuje jako účetní, by péči o dcery nezvládla.Terezka je podle ní ta klidnější, rozvážnější a míň mluví, Verunka se ráda zapojí, ráda komunikuje.
„Vím, že naše princezny už nikdy nebudou chodit, ale jsem vděčná lékařům a osudu za smějící se a vnímající děti,“ říká maminka Jitka.