Přesto Brno zanechalo v Praze sympatický dojem, vytvořilo si několik příležitostí. A málem po Plzni a Liberci obralo i další tým z ligové špičky. „Chtěli jsme tu něco uhrát, na zápas jsme se těšili. Myslím, že to bylo i vidět,“ říkal Řezníček. „Dobře jsme bránili, ale je to tu prostě těžké. Předvedli jsme dobrý výkon, kdybychom proměnili víc šancí, mohlo to dopadnout jinak.“
Prohráli jste, ale vy jste při návratu na Spartu dal gól. Má pro vás zvláštní význam?
Důležitější by bylo, kdybychom tady něco uhráli. To se bohužel nestalo. Sparta nás potrestala, prostrkávané balony, v tom jsou silní. Měli jsme s tím problémy celý zápas, v první půli jsme měli i štěstí. Ale taky jsme měli šance. Možná je to pro nás kruté, ale nemáme se za co stydět.
Gól jste ani moc neslavil. Bylo to z úcty ke Spartě, kde jste ještě nedávno hrál?
Měl jsem to tady rád, tak mi to bylo takové blbé. Spartu mám rád, byl jsem tady půl roku a zažil nějaké hezké chvíle. Nechtěl jsem to nějak hrotit.
Trefit jste se mohl ještě jednou, zkoušel jste brankáře Bičíka přehodit...
Chtěl jsem to vzít na sebe, i když Laci (Matúš Lacko) tam řval, že jsem mu to mohl dát. Ještě jsem to neviděl ze záznamu, ale prostě jsem si na to věřil. Chyběl kousíček, blbě jsem to podkopnul, možná jsem ještě mohl jít dál. Prostě jsem to vyhodnotil špatně a to je chyba.
Byl to rozhodující moment? Položil by Spartu druhý gól?
To nevím, asi by hráli pořád stejně. Možná by to skončilo třeba 2:2, nebo by je to opravdu položilo. Netuším, je to těžké říct. Ale měli jsme dát druhý gól, šance jsme na to měli. Třeba Škoďák na začátku. Je to škoda, tady když člověk nepromění šance, tak se těžko vyhrává.
Co rozhodlo? Vydařené sparťanské střídání?
Asi jo, oživili to. Ale pořád to prostrkávali mezi naše obránce, což jim vycházelo. Už v první půli to několikrát udělali, Dušan Melichárek to chytil nebo jsme odkopli. To jsme měli štěstí, škoda, že to nevydrželo do konce zápasu.
Sparťané po zápase s Brnem: Nehráli jsme špatně
