Lidí přišlo tolik, že venku na schodech s výhledem na fotografii Zbyňka Kusého a katafalk pokrytý květinami a věnci postávali hosté, kteří už se do síně nevešli.
Mezi nimi třeba současní či bývalí hokejisté Pardubic v čele Petrem Sýkorou, Petrem Čáslavou, Jánem Lašákem, Petrem Průchou či Janem Bulisem.
„Spoustu věcí, které se mi v životě přihodily, by se bez Zbyňka nestaly. Zemřel mi především dobrý kamarád,“ uvedl Dominik Hašek, kterého v roce 2009 Kusý nečekaně dovedl do Pardubic a spolu také slavili o rok později titul.
Slavný brankář nebyl sám, kdo na pohřbu zastupoval tým, který v roce 1998 i za účasti pardubického manažera získal v Naganu zlaté medaile.
Z Litvínova dorazila i s manželkami dvojice tehdejších opor Jiří Šlégr a Robert Reichel. Kusý totiž vedle Pardubic dokázal roky úspěšně pracovat i pro národní tým.
„Dodnes vůbec nechápu, jak Zbyněk dokázal všechno stihnout. Dnes když sám pracuju, často si říkám, kdy jedl nebo spal. Byl to neskutečný workoholik, který svým nadšením dokázal získat lidi kolem sebe,“ vzpomínal dlouholetý šéf pardubických fanoušků Karel Klodner, který byl s Kusým u nejlepších let pardubického klubu.
Téměř všichni zúčastnění, mezi kterými nechyběl ani kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář, však dosud nepochopili, jak mohl Zbyněk Kusý umřít v pouhých 49 letech.
„Jel pořád naplno. V práci i při zábavě. Strávil jsem s ním mnoho pracovních let a vzpomínám si, jaké měl problémy se srdcem. Například, když jsme před lety dorazili na Floridu, zkolaboval nám přímo na letišti,“ uvedl bývalý radní Pardubic Jaroslav Kňava, který stál u začátku působení Kusého v pardubickém hokejovém klubu.
