Pro profesionálního lyžaře to měla být rutinní jízda, měla obohatit film Paradise Waits (Ráj čeká). Měl za to, že si trať nastudoval dobře, a navíc podobných sjezdů absolvoval bezpočet. Byl to zkrátka denní chlebíček. „Tratě jako tuto zdolávám běžně. Nebyl jsem nijak nervózní,“ líčil McIntosh. Jenže dubnové světlo ho při čtení terénu mátlo. „Bylo ošidné a doslova šálilo zrak,“ popsal.
Proto se z dráhy, kterou si vytyčil, odchýlil a spadl do příkopu hlubokého metr a půl. Bylo to víc než zlé, věděl, že z tak příkrého svahu není šance, že by dokázal pád zastavit.
„Vůbec jsem netušil, co přijde. Chápal jsem jen, že hra je u konce a že následuje jízda o můj život,“ popisoval, co se mu odehrávalo v hlavě. Svah si s ním pohrával jako s loutkou, na videozáznamu je slyšet, jak nemůže dýchat. Duchapřítomně si však otevřel airbag, který měl v batohu na zádech a který měl ztlumit pády. Přesto však měl pocit, jako kdyby se ocitl v bubnu zapnuté automatické pračky. „Bylo to jako věčnost. Byla to věčnost. Myslel jsem, že to nikdy neskončí,“ vzpomíná.
Nakonec při něm stálo štěstí, je to až k neuvěření. Když se konečně po pěti stech metrech zastavil, celé drama skončilo jen několika odřeninami, jinak neinkasoval žádné zranění. Scéna se odehrála letos v dubnu, video však filmový štáb vydal teprve před několika dny.
