Policejní zásah v bruselské čtvrti Molenbeek (16. listopadu 2015)

Policejní zásah v bruselské čtvrti Molenbeek (16. listopadu 2015) | foto: Profimedia.cz

Muslimská čtvrť v Bruselu je líhní džihádistů, tajné služby nestíhají

  • 12556
Rozlehlé předměstí Molenbeek na západě belgické metropole slouží verbířům Islámského státu i dalším radikálům jako bezpečná základna. Tamní policie příliš nefunguje, podfinancovaná tajná služba je na ni krátká. Belgičané po útocích v Paříži řeší, jak čtvrť dostat pod kontrolu. Ve hře je zavírání mešit.

Nestává se často, aby se ministra zahraničí před důležitou schůzkou novináři ptali hlavně na situaci v jedné ze čtvrtí hlavního města jeho země. Přesto byl v pondělí šéf belgické diplomacie Didier Reynders na otázku týkající se bruselského Molenbeeku zjevně připraven a čekal ji.

Teror v Paříži

Právě do této chudé části belgické metropole totiž vedou některé ze stop vyšetřování pátečního teroristického útoku, který vzal v Paříži život nejméně 129 lidem. K akci se přihlásil Islámský stát, někteří z pachatelů či jejich pomocníků měli zřejmě zázemí právě v Molenbeeku.

„Není to poprvé. My víme, že v těchto místech musíme jednat daleko důrazněji,“ míní Reynders. Připomněl však také, že problém se netýká zdaleka jen Bruselu. Podobné čtvrti, odkud se nadprůměrně často rekrutují příznivci islamistické ideologie, jsou také ve francouzských městech i jinde.

Mohli bychom zavřít některé mešity, zvažují úřady

Také belgický premiér Charles Michel v pondělí oznámil záměr bojovat s radikalizací v Molenbeeku i na dalších místech země. „Fanatismus u nás nemá místo,“ řekl v rozhlasovém rozhovoru.

Molenbeek už o víkendu označil za „obrovský problém“, kde je kromě prevence třeba posílit také represi. V Molenbeeku tak belgická policie zasahovala i v pondělí dopoledne, už v noci ze soboty na neděli tam bylo v souvislosti s pařížskými atentáty zatčeno několik lidí.

Belgický premiér v pondělí připustil, že jednou z možností řešení je také uzavřít neproblematičtější mešity ve čtvrti. Není to totiž poprvé, co se část Bruselu, jen několik desítek minut chůze od rušného městského centra a budov evropských institucí, dostává do novinových titulků v souvislosti s islamistickými radikály.

Belgie má z evropských zemí v přepočtu na hlavu nejvyšší počet „zahraničních bojovníků“ - tedy islamistických radikálů, kteří prošli či procházejí syrským konfliktem. Odhady hovoří o přibližně pěti stovkách osob, z nichž asi 130 se zatím vrátilo, skoro 80 v bojích zemřelo a okolo 200 je stále v Sýrii.

Muslimská čtvrť Molenbeek na západě Bruselu.
Muslimská čtvrť Molenbeek na západě Bruselu.

Muslimská čtvrť Molenbeek na západě Bruselu.

Legenda pro mladé rekruty: Muslimy utlačují, braňme se

Radní pro sociální soudržnost a mezikulturní dialog radnice Molenbeeku Sarah Turineová připouští, že čtvrť má dlouholetý problém s wahhábismem, tedy konzervativní formou islámu vyznávanou sunnitskými fundamentalisty.

Zásah v Molenbeeku

V Molenbeeku čtyři hodiny zasahovala policie. Na místě se střílelo, připraven byl i pyrotechnický tým. Zásahová jednotka pátrala po džihádistovi, který si půjčil auto použité při pátečním teroru v Paříži.

„Nemůžeme říct, že hnutí rovnou vytváří teroristy. Je tu ale podhoubí pro verbíře, kteří to tady mají jednodušší,“ podotýká Turineová. V kombinaci s až čtyřicetiprocentní nezaměstnaností mladých lidí, kteří se navíc mnohdy cítí belgickou společností přehlížení a utlačovaní, je to výbušná směs.

Verbíři islamistických skupin jsou v Molenbeeku roky, řekl serveru Politico Montasser Alde ́meneh, odborník na radikalizaci, který se přímo ve čtvrti narodil. Základem jejich poselství - pro mladé lidi s muslimskými kořeny mnohdy velmi lákavého - je, že Západ a jeho kultura muslimy na celém světě utlačuje a ohrožuje a je třeba se konečně začít bránit.

Peníze na rozmach wahhábistů jdou z Perského zálivu

Molenbeek je navíc velká a anonymní část Bruselu, upozornila radní Turineová. „Můžete zde najít levné byty a usadit se tady dostatečně skrytě. Pro kriminální živly je tu jednoduché ztratit se v davu,“ podotkla.

Čtvrť na západě belgické metropole je natolik rozsáhlá, že v ní je možné najít jak jednoznačně zanedbaná místa, tak klidné a prosperující části kypící životem. Procházka tak nabízí pohled na obchody, kavárny a čajovny i posprejované zdi prázdných domů.

Od poloviny minulého století se zde usazovali imigranti z Turecka a Maroka, později se přidali Libyjci a Egypťané.

Jejich pojetí islámu ovšem v posledních desetiletích částečně nahrazuje právě wahhábismus šířený s finanční podporou zemí Perského zálivu.

„Ten problém trvá roky. A je bohužel širší než jen jedna čtvrť,“ říká odborník na terorismus z bruselské univerzity Herman Matthijs. Připomněl, že radikalizace je dlouhodobý proces, a je proto zvláštní, že úřady nechaly působit nenávistné imámy a nezavřely jejich mešity.

Tajné služby v Belgii nemají peníze ani informace

Podfinancované belgické tajné služby podle něj nemají dostatek informací o tom, co se ve čtvrti děje, především kvůli nedostatku lidských zdrojů přímo na místě. „Vždyť o plánech na Paříž vůbec nic nevěděli stejně, jako Francouzi,“ upozornil Matthijs. Připomněl, že v Belgii je stále velmi snadné získat zbraně.

Brusel je navíc podle něj nešťastně rozdělen na několik policejních zón a zrovna ta, kam patří Molenbeek, není příliš funkční. „Vyčištění“ čtvrti už o víkendu osobně slíbil belgický ministr vnitra Jan Jambon.

Podle radní Turineové ale otázku Molenbeeku nevyřeší vysoké počty policistů v ulicích, o nichž nyní uvažuje belgická federální vláda. „Co můžeme dělat na místní úrovni, to je především prevence. Potřebujeme pracovat s co nejvíce mladými lidmi, s co nejvíce rodinami,“ vysvětluje.

V rodinách, které se bojí, že jejich děti by mohly odjet do Sýrie, tak například působí psychologové. „Už to několika z nich rozmluvili,“ uvedla Turineová.

Sloučené diskuse

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vzhledem k povaze diskusí o teroristickém útoku ve Francii se portál iDNES.cz rozhodl tyto diskuse spojit do jediné. Najdete ji pod všemi nově vydanými články. I v ní platí tato pravidla diskutování. Děkujeme všem, kteří diskutují slušně a k věci (třebaže kriticky).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue