Jaký vliv budou mít - nebo už mají - události pátečního večera na rozložení politických sil ve Francii?
Je to natolik zásadní a šokující událost, že má určitě vliv na veřejnost a ten se dotkne i politické scény. Ve srovnání se situací po útocích na Charlie Hebdo se rýsují určité rozdíly, což souvisí s blížícími se volbami v roce 2017. Po lednových útocích jsme sledovali jednotu názorů, snad s výjimkou krajní pravice, a tato jednota vydržela déle, než se zdá, že vydrží teď. Je zřetelné, že pravicová opozice a zejména Nicolas Sarkozy se od začátku kriticky stavěli k tomu, jak vláda situaci řeší, a k její odpovědnosti. Myslím, že oproti lednu bude větší snaha politicky využít to, co se stalo.
Je možné, že někteří politici už teď těží z nastalé situace a sbírají body pro volby?
Ano, hned po útocích takto vystoupila poměrně ostře šéfka krajní pravice Marie Le Penová. Její vyjádření by se dalo shrnout slovy „my jsme to vždycky říkali“. Také Sarkozy začal poměrně rychle naznačovat, že v oblasti bezpečnosti vláda postupovala špatně, začal kritizovat prezidenta a vládu. Málokdo čekal, že národní jednota po útocích nevydrží ani 24 hodin.
Mění se pozice prezidenta Hollanda? Je možné, že po útocích posílí?
Je to příliš krátká doba, ale když to srovnám s lednem - tehdy nepochybně došlo ke krátkodobému posílení prezidenta. Jeho postoj a názory byly většinově vnímány velmi pozitivně a vydrželo to několik týdnů. Zda se mu to podaří zopakovat nyní, není vyloučeno. Záleží na tom, jak rychle bude pokračovat vyšetřování, zda veřejnost dostane pocit, že státní moc, kterou Hollande reprezentuje, je schopná rychle vše vyšetřit, odhalit ty, kteří jsou na útoky napojeni a potrestat je. Nebo zda situace nahraje Sarkozymu a ten z ní vytěží politické body. Řekl bych, že teď je to tak 50 na 50, co se týče šancí, kdo z nich zvolil správnou strategii.
Posílí Národní fronta Le Penové?
Na to získáme velice rychle jednoznačnou odpověď, protože počátkem prosince budou krajské volby, do kterých měla krajní pravice dobře našlápnuto už před těmito událostmi. Jakýkoli problém tohoto typu nepochybně posiluje krajní pravici v očích jejího kmenového voličstva, které má pocit, že jejich politický diskurz dosáhl určitého zadostiučinění.
Po takovéto události i umírněné strany sahají k razantní rétorice, a to vše staví krajní pravici do výhodné role, že je to ona, kdo něco takového navrhuje už léta. Bude na jednotlivých stranách, aby ukázaly, že mezi nimi a Národní frontou jsou rozdíly, a že i když se k ní v dílčích bodech přibližují, neznamená to, že tím Národní frontu a její program legitimizují.
Může za teroristické činy v Paříži současná uprchlická vlna?
Je to velmi komplexní problém, souvisí s francouzskou politikou vůči uprchlíkům v posledních 40 letech a s vyloučeností těchto menšin v některých městech. Určitě se najdou politici, kteří to se současnou uprchlickou krizí budou jednoduše spojovat. Mně osobně to přijde velmi neseriózní.
Existuje výrazná síla, která chtěla na Francii udeřit, a která tím vyhrožovala. Myslím tím Islámský stát nebo spíše celou džihádistickou galaxii, která ve světě působí a jejímž neoficiálním vůdcem se stal Islámský stát. Kdyby nebylo uprchlické krize, tak by svého člověka do Evropy dostali jiným způsobem. Problém je někde jinde - proč existuje Islámský stát, proč se mu podařilo získat rozsáhlé území a proč se mezinárodní koalici nedaří zamezit mu v působení.
Jeden z atentátníků prý prohlásil, že útok je odvetou za Sýrii a Irák. Myslíte si, že Francie přehodnotí svou vojenskou angažovanost v této části světa?
Všichni členové koalice, která útočí na Islámský stát, jsou ohroženi odvetnými opatřeními. A Francie patří k aktivnějším a výraznějším členům. Že tato hrozba existuje, je fakt, který všichni věděli. Samozřejmě se ozývají hlasy typu „my jsme tam neměli chodit“, a bude na prezidentu Hollandovi, aby obhájil svůj postup a vysvětlil, že zahraniční politika, kterou vedl, byla navzdory odvetám správná, a že je důležité ji dovést do úspěšného konce.
Změní se vztahy Francie k dalším mimoevropským státům?
Může to posílit vztahy k Rusku. Protože to, co se teď objevuje, je myšlenka, že chceme-li porazit Islámský stát, musíme se domluvit s Ruskem a přestat zahánět Putina do kouta. Je zde podle mě velké riziko, že kvůli Sýrii by se Francie mohla začít stavět vstřícněji k ruskému postupu na Ukrajině. Sarkozy už dlouhodobě říká, a teď ještě výrazněji, že chceme-li zničit zlo u kořenů, musíme se domluvit s menším zlem, a to je Putin a Asad.
Lidé natočili přestřelku policie s teroristy:
