Zadání bylo vcelku morbidní: vymýšlet tragické konce psího hrdiny, který byl před třemi lety nedopatřením naservírován v čínské restauraci. Reklama tentokrát ještě více provokovala. Lidé, kteří posílali tvůrcům své nápady, mopse nechávali napospas důmyslným strojům, pouštěli ho do spárů obřích hůlek na suši, nechávali přejet vlakem, sežrat žralokem nebo strhnout rukou zombie pod zem. Bobíkovu smrt doprovází motto „pro někoho až moc živo“.
Reklama se zařadila v roce 2006 k dílům, na které si lidé nejvíce stěžovali u Rady pro reklamu.
Seriál kultovní reklamyKaždou středu a pátek na iDNES.cz
|
Celkem vzniklo pod vedením režiséra Jana Kalvody v mladé agentuře Kaspen osm těchto reklam, některé z nich v animované verzi. Kampaň byla úspěšná, na soutěži Louskáček vyhrála zlato, nejvyšší cenu však nezískala a podle reklamních odborníků neměla takový efekt jako starší scénka z čínské restaurace (více o ní zde: Pečený mops Bobík zastínil značku).
Kromě toho, že opět v této reklamě myšlenka udupala značku, přinesla do odvětví i něco nového. „Nepřekonala původní nápad. Poukázala však na další trend, který se v reklamě začal v novém tisíciletí projevovat – trend spolutvorby, trend zapojení zákazníků i do přípravy reklamních kampaní,“ uvedl Jaroslav Krupka ve své knize Reklama od pana Vajíčka po falešné soby.
