Na dveřích horské chaty Kotař v Beskydech viselo ještě nedávno upozornění: Z důvodu nedostatku vody WC uzavřeno. Studna, kterou zde využívají, vyschla. „Vodu teď musíme dovážet a je třeba s ní šetřit,“ vysvětlovala hostům mladá servírka.
K umírněnému užívání vody slušně nabádá své hosty majitelka penzionu ve Vratkově Vladimíra Horáková. Areál, odkud je to kousek na jeden z nejvyšších vrcholů České Sibiře Monínec, má sice vody ještě poměrně dost, jeho součástí je však i koňská farma. A více než třicet koní, o které na statku pečují, jí hodně spotřebuje.
Řada vodních zdrojů v Česku je nyní na suchu nebo jsou výrazně pod běžnou hladinou. To, jak tvrdě letní sucho zasáhlo stav podzemních vod, se totiž projevilo až začátkem podzimu.
„Deficit srážek trvá, sucho vlastně stále pokračuje. V podzemních vodách mohou hladiny nadále klesat a zdroje vody vysychat. Zasažena je celá země, mimořádné podnormální sucho je v povodí střední Vltavy, Orlice a Opavy,“ říká brněnská hydroložka Eva Soukalová.
Voda ve studních chybí nejen v nížinách, ale i na horách, kde prší více. „U nás jsou zdroje podzemní vody slabé, v horách to platí zvlášť. Jsou tvořené žulou, kde se zachytí méně vody než v křídových pánvích nebo v pískovcích. Když neprší, právě v horách se proto mohou podzemní zdroje rychle vyčerpat,“ říká Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.
Konec října je přitom obdobím, v němž jsou studny na minimu i během deštivějších roků, než byl ten letošní.
„Nejvyšší hladina spodní vody bývá v březnu a dubnu, když taje sníh, potom postupně klesá až do konce října. Na podzim se snižuje výpar, vegetace také nepotřebuje tolik vody, srážky proto rychleji doplňují zásoby,“ říká Daňhelka.
Chybí 150 milimetrů
Celkem tento rok oproti průměru z let 1981 až 2010 v přírodě chybí přibližně 150 milimetrů srážek. Šance, že ještě letos naprší, je přitom minimální. Dá se proto očekávat, že potíže s nedostatkem vody budou pokračovat i v příštím roce.
Podzim zatím srážkové deficity ze suchého léta nevyrovnal, spíše naopak. Je to vidět na první pohled i na řekách. „Stav vody je stále jen kousek nad hranicí sucha,“ upozorňuje mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák.
V příštím měsíci se to podle něj nezmění. Listopad by měl být srážkově podprůměrný a teplotně lehce nad průměrem. Teprve od prosince by se srážky podle předpovědí agentury NOAA mohly vyšplhat k průměru pro dané období, možná jej i lehce překročit.
Pokud zima bude suchá a voda ve studních se nedoplní, lokalit, kde začnou vysychat, přibude.
Výrazně méně vody, než je obvyklé, je ve více než polovině všech zdrojů, které hydrometeorologové sledují. V porovnání se stavem, který byl loni, ubyla voda v 90 procentech z nich. Takový nedostatek vody ve studnách, jako je letos, byl podle statistik ČHMÚ naposledy v roce 1974.
Nejvíce jsou zasažené studny, které čerpají z takzvané první zvodně, tedy nejmělčí podzemní vodu z rozhraní půdy a prvního skalního podloží. „U hlubokých podzemních vod a vrtů zatím situace není tak vážná. Pokles u nich jsme zaznamenali jen v severovýchodních Čechách, ale není to nijak mimořádné,“ řekla hydroložka Soukalová.
Sucho je znát i na hladinách rybníků a jezer. Například na Pardubicku téměř vyschla hladina rybníka v přírodní ptačí rezervaci Baroch, minimum vody je i v rybnících u Lázní Bohdaneč. Tam dokonce rybáři museli lovit část ryb už v létě. „Se suchem tvrdě bojujeme. V řadě rybníků je hladina o půl metru pod běžným stavem. V okrajových částech se tak ryby stávají snadným terčem predátorů, volavek či kormoránů. Máme velké ztráty zejména u kaprů pod dvě kila, které exportujeme,“ uvedl jednatel podniku Adolf Vondrka.
Nádrže jeden rok vydrží
Většina lidí potřebu šetřit vodou zatím necítí. Jsou zásobováni z vodních nádrží. Bez nich by dopad sucha v Česku byl větší. Nejenže nemá velké zásoby podzemních vod, ale je také závislé na srážkách, které dopadnou na jeho území - nepřitéká do něj totiž žádná velká řeka.
Letošní sucho výrazně snížilo hladinu například ve vodních nádržích v Jizerských horách. „Nádrže jsou postavené tak, aby vydržely jeden rok bez problémů, ale některé by už po dalším roce mohly mít problémy. Po suchu v letech 1991 až 1993 například hladina v Želivce klesla o 15 metrů. Na zásobování vodou v ní bylo ale pořád vody dost,“ říká Jan Daňhelka.
