Když v úvodu druhého poločasu novozélandský útočník Ma ́a Nonu položil druhou pětku a zvýšil na 21:3, zdálo se, že se vyvrcholení osmého světového šampionátu zvrhne v nejjednoznačnější finále.
Nový Zéland přes padesát minut dominoval, jenže poté si zadák Ben Smith nepohlídal zákrok v obranném území, za nebezpečnou skládku dostal žlutou kartu a Austrálie desetiminutovou přesilovku dokonale využila.
Smithův faul potrestala okamžitě protlačovaným maulem z autového vhazování a snížila na 21:10. A dál soupeři zatápěla. Taktickými kopy získávala území, unavila soupeřovy útočníky, protože za Smithe musela na pozici zadáka zabíhat křídla, především dosavadní hrdina Milner-Skudder. A když už se Smith chystal do hry, Carter nesložil Kuridraniho, který doběhl pro druhou pětku Australanů.
Neomylný Foley proměnil všechny kopy a bylo to 21:17. Smith seděl na trestné lavici déle než musel. Nemohl se zapojit do hry, protože po vypršení deseti minut nebyla dlouho přerušena hra. A právě v tu chvíli skóroval Kuridrani.
„Vypadalo to, že můžeme finále otočit,“ myslel si australský trenér Michael Cheika.
Vypadalo to, ale nestalo se. Carter tým uklidnil dalekonosným kopem ze hry, drop poslal na bránu ze vzdálenosti více než čtyřiceti metrů. Byl to hodně důležitý moment. Se sedmibodovým náskokem se Novozélanďanům dýchalo líp. Ale pořád se museli bránit. Jenže Australanům ubíhal čas. Když byli ve velkém tlaku, zbývaly do konce finále už jen tři minuty. Nakonec třetí pětku nepoložili, naopak po chybě inkasovali z rychlého brejku.
Parádní akci přes celé hřiště se předvedl střídající Barrett. Protáhl se mezi obránci, mezi dalšími si míč pokopl, přesprintoval vracejícího se australského rojníka a definitivně rozhodl.
„Jsem pyšný na to, jak jsme hráli, jak jsme se vrátili do zápasu. Ale stává se, že narazíte na silnější tým a tohle byl ten případ,“ zdůraznil australský kapitán Stephen Moore.
Hrál se parádní zápas, bylo to pravé vyvrcholení turnaje. Neskutečné tempo, maximální důraz při skládkách, ohromná tvrdost při každém souboji i skvělé útočné akce.
Vítězové od začátku byli lepším týmem, ale body jim naskakovaly pomalu a jen díky trestným kopům Cartera. Až minutu před přestávkou se Novozélanďané dokázali dostat přes obranu. Díky parádní akci mlýnové spojky Aarona Smithe s tříčtvrtkou Conradem Smithem mohl kapitán McCaw uvolnit na křídle Milnera-Skuddera. Letošní novozélandský objev už v pohodě doběhl do brankoviště.
Po přestávce se čekal nástup Austrálie, ale tu po pár vteřinách zmrazil Ma ́a Nonu, další třicátník, který končí v národním mužstvu. Střídající Sony Bill Williams ho šikovně uvolnil, Nonu prošel jako stín mezi obránci a stíhající Mitchell ho složil až v brankovišti.
Jenže pak chyboval Ben Smith, jeden z klíčových hráčů, a Austrálie se nadechla. Ale obrat, jak si přál kouč Cheika, nedokonala.
Nový Zéland vyhrál na mistrovství světa čtrnácté utkání za sebou. Po triumfech v roce 1987 a před čtyřmi lety doma titul poprvé v Evropě.
Pro zlatou generaci v čele s Carterem, Nonuem, Conradem Smithem a především kapitánem McCawem to bylo to nejlepším loučení s All Blacks. První tři odcházejí na angažmá do Evropy, McCaw sice zůstane doma, ale reprezentovat už nejspíš nebude, byť po finále svou budoucnost nekomentoval.
„Jsem pořád součástí týmu a nechci, aby to jen tak skončilo,“ řekl. Finále bylo jeho 148. mezistátním zápasem.
„Na tým jsem tak hrdý a jsem vděčný, že jsem u toho mohl být vzhledem k tomu, co mě potkalo před čtyřmi lety,“ připomněl Dan Carter zranění, kterého ho vyřadilo z minulého šampionátu. Letos byl zvolen mužem finále. „Obhájit titul je jako sen. Je neskutečný pocit být součástí tak skvělého mužstva.“
„Bylo to pro něj opravdu mimořádné, že mohl dneska předvést, co všechno umí. Skvělý způsob jak se rozloučit. Lepší scénář se napsat nedal,“ řekl novozélandský trenér Steve Hansen ke Carterovi.
Nový Zéland - Austrálie 34:17 (16:3)Body Nového Zélandu Body Austrálie |
