V zákulisí Singapore Indoor Stadium přijímal Kotyza blahopřání. Jeho parťák David Vydra, kondiční trenér, se zdravil s bývalou hvězdou Arantxou Sanchezovou. „Ráno jsem šel Petě v hotelu pro ovoce a tvrdil jsem Arantxe, že Petra vyhraje 2:0. Tak mi to teď připomněla,“ pravil Vydra. „A co jinýho bys jí chtěl říkat?“ dobíral si ho Kotyza. „Že vyhraje 2:1,“ opáčil Vydra, expert přes fyzičku.
„No to bys Petě moc nevěřil,“ řekl ještě tenisový šéf týmu. Oba pánové měli znamenitou náladu. Kvitová jim udělala radost. „Byla pěkně soustředěná, zavřená v té své bublině,“ chválil ji David Kotyza.
Opět se dostala do té své zóny, do transu, v němž vyhrává největší bitvy?
Dost se tomu její stav blížil.
Ve druhé sadě jste v euforii párkrát vyletěl ze židle. Kdy vás Petra naposled takhle rozhicovala?
Ty jo... Kdy já naposled vyskočil? Možná v létě v Americe. Nepočítám to, ale moc si takových chvil nepamatuju.
Strhnul vás její comeback ve druhém setu?
Byl napínavý. Ale pořád jsme věřili, že to dá.
I za stavu 1:5?
Jo, zeptejte se Dejva (Vydry). Měl jsem pocit, že je pořád v klidu a zároveň bojovná. Říkal jsem si, že když ji jednou brejkne a podrží podání, půjde Maria servírovat za stavu 5:4. A to už je zkrátka vachrlatá věc. Holky skoro radši set dorážejí na returnu.
Kam byste zařadil Petřin dnešní výkon v souvislosti s celou sezonou?
Já nevím, jestli vůbec do téhle sezony patří. Asi bych ho zařadil někam vedle. (úsměv)
Kromě svých obvyklých zbraní se Petra taky velmi slušně pohybovala, souhlasíte?
Maria je velká hvězda, hráčka par excellence. Takové zápasy se nekonají každý týden. Jsou výjimečné. Je to zvláštní přísada do motivace, kterou Petra běžně má.
Byl to zase ten velký zápas, které hraje nejraději?
Bilanci s Maruškou neměla zrovna skvělou. Peťa se chtěla předvést, ale proti Šarapovové to nikdy není snadná záležitost. I když jí to Petra otočila z 1:5 na 6:5, vytáhla pak několik super úderů. Šla do toho agresivně. Byla to bitva: kdo se nebude bát, ten vyhraje.
Tou nebojácností Petra rozhodla i tie-break?
Já ani nevím. (smích) Takhle... I když jí předtím podání chvílemi vypadávalo, zrovna za stavu 4:3 v tie-breaku dvakrát výborně zaservírovala. Šoupla jí to rychle do bekhendu a pak na téčko. To zahájení je klíčové. Bez něj se to strašně těžko uhrává.
Petře často předhazují Marii za vzor dokonalé bojovnice. Je tenhle triumf ještě o to vzácnější?
Já myslím, že je cenné už to, že semifinále mohla hrát. Važme si toho, že do něj postoupila i se dvěma porážkami ve skupině. Je pravda, že se k němu postavila čelem. Zápas se Šarapovovou se nedá odchodit. Je to semifinále Masters, konec sezony. Prostě se to všechno spojilo a ona ze sebe vymáčkla všechno.
Finále s technickou kouzelnicí Radwaňskou bude zase úplně jiné, že?
To jo. (vzdychá)
Ve vzájemné bilanci vede Petra 6-2, takže na Agnieszku umí?
Jak to říkal Churchill o statistice? Něco jako: Jediná statistika, které věřím, je ta, kterou jsem si sám zfalšoval... Je překvapení, že zrovna tyhle dvě jsou ve finále. A bude to dost o nervy. Vůbec teď nedokážu říct, jak to proběhne. Nějak se připravíme. Věřím, že to tam Petra nenechá ležet.
