Gates loni šaškoval v převlecích a parukách, aby upoutal pozornost ke své nové...

Gates loni šaškoval v převlecích a parukách, aby upoutal pozornost ke své nové webové stránce, která bojuje s chudobou ve světě. | foto: Profimedia.cz

Šedesát let Billa Gatese: od piškvorek přes „okna“ až k dobročinnosti

  • 12
Tvrdá dřina, vize i nezbytný kousek drzosti - to vše stálo za úspěchem a vzestupem Billa Gatese, spoluzakladatele softwarového gigantu Microsoft a čerstvého šedesátníka. Aktuálně nejbohatší muž světa postupem let své aktivity ve firmě utlumuje, aby svoji pozornost zaměřil na filantropii.

Dnes Gatese místo technických vychytávek více zaměstnávají nejrůznější neduhy lidstva a účinný boj s nimi. Šedesátiny slaví nejbohatší Američan 28. října.

Jeho cesta na výsluní začala ve 13 letech, kdy Gates sestavil svůj první program, a to pro hru piškvorky. Později si již vydělával programováním na střední škole a v sedmnácti prodal první softwarový program. V roce 1973 začal studovat na Harvardu, ale kvůli počítačům se studiu příliš nevěnoval a prestižní ústav brzy opustil. V roce 1974 vymysleli se spolužákem Paulem Allenem programovací jazyk BASIC a v dubnu 1975 založili v Albuquerque firmičku.

Ze začátku měla pouhých 15 zaměstnanců, dnes Microsoft zaměstnává téměř 130 tisíc lidí a je největším výrobcem softwaru na světě. Počátky podniku jsou spjaty s počítači firmy IBM, pro které Microsoft v roce 1981 vytvořil operační systém MS-DOS. Velký úspěch ale přinesl operační systém Windows, pro který Microsoft postupně nabídl „spřátelené“ programy jako textové a tabulkové editory, webové prohlížeče nebo mediální přehrávače.

Gates se z firmy začal stahovat v roce 2000, kdy se výkonným ředitelem stal Steve Ballmer (loni jej nahradil Satya Nadella). O šest let později oznámil, že do roku 2008 se vzdá svých rolí v řízení Microsoftu a zaměří se na charitu. Slib Gates dodržel a na plný úvazek se začal věnovat nadaci, kterou založil se svou manželkou Melindou. Loni odešel z funkce předsedy správní rady a snižuje i svůj vlastnický podíl. V Microsoftu ale nadále zůstává technologickým poradcem.

Nejbohatší charita světa

Právě z prodeje akcií firmy získává většinu peněz pro Nadaci Billa a Melindy Gatesových, která byla založena v roce 2000 a která je nejbohatší charitativní organizací světa. Disponuje jměním v hodnotě 42,3 miliardy dolarů a rozděluje peníze na stipendia, prevenci AIDS či boj s nemocemi. Gates také s finančníkem Warrenem Buffettem založil v roce 2010 iniciativu Příslib (The Giving Pledge), jejímž cílem je přimět nejbohatší lidi, aby nejméně polovinu svého majetku věnovali na charitu.

Se jměním ve výši 79,2 miliardy dolarů Gates v současnosti okupuje čelo žebříčku nejmovitějších lidí na světě podle časopisu Forbes. Titul nejbohatšího člověka planety obhájil již pošestnácté. Nejsou to však jen značné finance, které Gates využívá ke zlepšení „věcí pozemských“. Zasazuje se i organizačními dovednostmi a především styky - není pro něj problém zatelefonovat kterémukoli politikovi či nositeli Nobelovy ceny. Za léta se vypracoval v celebritu prvního řádu.

Rodák ze Seattlu je nadšeným milovníkem historie a amatérským vědcem. Nemá problém létat turistickou třídou, často se také stravuje u McDonalda. Zalíbení našel Gates ve starých filmech s Gary Grantem nebo v hudbě Franka Sinatry. Nositel Řádu britského impéria v březnu 2002 získal také čestnou medaili Tomáše Garrigua Masaryka, kterou uděluje Masarykovo demokratického hnutí, u jehož vzniku stáli v roce 1989 Václav Havel s Alexandrem Dubčekem.

Se svou ženou Melindou, někdejší zaměstnankyní Microsoftu, se Gates seznámil v roce 1987. Svatbu měli o sedm let později na Havaji a dnes žijí s třemi dětmi v „domě budoucnosti“ u jezera Washington nedaleko Seattlu. Melinda za svým mužem nijak nezaostává, práce pro nadaci jí aktuálně vynesla třetí místo v žebříčku nejmocnějších žen světa - za německou kancléřkou Angelou Merkelovou a americkou prezidentskou kandidátkou a bývalou první dámou Hillary Clintonovou.

Počítačový král Gates na svých cestách po světě zavítal i do Česka, a to celkem čtyřikrát - v letech 1994, 2001, 2004 a 2005. Při poslední návštěvě kromě setkání s prezidentem Václavem Klausem mimo jiné představil projekt EuroScience na podporu výzkumu a vývoje.

15. srpna 2012

,