„Je to spíš společenská záležitost, taková obdoba miss. Ona je celkově ta soutěž spíš pro ženy hasičky. My jsme jen jako doplněk,“ směje se Lukáš David.
Šestatřicetiletý dobrovolný hasič z Vísky u Chotěboře má nakročeno, aby celorepublikové klání ovládl. Postoupil do nejužšího čtyřčlenného finále, v němž se poslední říjnový den rozhodne. Mezi finalisty je nejstarší a zároveň je jediným dobrovolným hasičem. Všichni soupeři jsou profesionálové.
Na galavečeru vybere vítěze osmnáctičlenná porota, svého favorita však zvolí i veřejnost. A u ní Lukáš David rozhodně není bez šancí.
Do soutěže se přitom vůbec přihlašovat nechtěl. Svolil až po nějaké té sklence. „Přihlásila mě manželka. Od nás z vesnice se už v minulosti do finále soutěže dostala Verča Košťálová, v roce 2012. Od té doby mě lámou, lámou a lámou, až mě zlomili,“ směje se David.
Lukáš David je dobrovolným hasičem ve Vísce u Chotěboře. Patří mezi čtyři finalisty soutěže Hasič roku.
Už před soutěží tak trochu věděl, co to bude obnášet. Že Hasič roku není klání dovednostní, ale spíš modelingové. „Už na castingu jsme dělali rozhovor před porotou, musel jsem se ukázat v plavkách,“ popisuje muž, který je v civilu zedníkem.
Do soutěže se přihlásilo přibližně třicet soutěžících. Minulý týden absolvoval soustředění finalistů, kde se nacvičovala choreografie. „Budeme dělat modely, nástup je v uniformách, pak nějaká promenáda v plavkách. Je to chození, chození a chození. Já jsem z toho hotový,“ povídá sympatický hasič.
S modelingem je to v šestatřiceti letech jeho vůbec první zkušenost. A jak říká, bude rád, až bude po finále a celé to s kamarády pořádně oslaví.
„To je pořád choď rovně, neškubej sebou, nechoď do zatáčky, narovnej se, nemel sebou,“ popisuje denní dril na soustředění. „Hlavní je připravit se na to psychicky,“ tvrdí.
„Ale už se nenechám nikam přihlásit,“ směje se. „A manželce to chci nějak vrátit, něco na ni připravuji,“ snaží se tvářit tajemně. Na manželku Helenu přitom spiklenecky pomrkává. „Takhle my se špičkujeme pořád, abychom se nenudili,“ vysvětlují.
Ale aby nevznikla nějaká mýlka, Davidovi nejsou modelingová rodina. Jsou to naopak dobrovolní hasiči do morku kostí. „Je to u nás rodinná tradice a v našem podání se z toho stává trochu úchylka,“ usmívá se Helena Davidová.
Stát se hasičem, to byla jasná volba
Ona sama je jednatelkou sboru dobrovolných hasičů ve Vísce, je i rozhodčí při hasičských soutěžích. Lukáš je velitelem jednotky. Dobrovolným hasičem byl už jeho praděda, děda i otec. A jejich malý synek, který teď chodí do školky, byl svého času nejmladším dobrovolným hasičem na Havlíčkobrodsku. Do sboru byl zapsán už ve dvou měsících.
„Být hasičem, to je v rodině normální a ve Vísce vcelku běžné. Jsem soutěživý typ, tak jsem se ani moc nerozmýšlel. Po lehkém nakopnutí jsem se před 17 lety přidal,“ vypráví Lukáš David.
Být dobrovolným hasičem ve Vísce je skoro povinnost. Obec má 182 obyvatel, u hasičů je 53 z nich včetně dvaceti dětí. Znamená to pro ně hlavně být po ruce starostovi obce. Pomáhat, kde je potřeba, zařizovat brigády, něco uklidit, natřít, pořádat kulturní a společenské akce. A hlavně se starat o malá hasičata. K nějaké pořádné ostré akci jsou povoláni v průměru jednou do roka.
„Jsme ‚jépéo‘ pětka. Nemáme ani svou cisternu. Fungujeme jen v obci nebo výjimečně, když nás krajské operační středisko někam vyšle,“ vysvětluje Helena Davidová. Za poslední roky těch pokynů k akci mnoho nepřišlo.
Hasiči z Vísky byli například v roce 2010 u požáru stodoly, o rok později zasahovali při požáru skladu spojovací techniky v obci. V roce 2012 se podíleli na hledání sebevraha v Klokočovských lesích. Zatím naposledy byli u úniku nebezpečných látek v obci.
„A v roce 2013 u povodní,“ doplňuje jednatelka sboru. „To jsme také pytlovali baráky,“ rychle dodává její manžel. Tenkrát se sama Víska ocitla pod vodou a dobrovolní hasiči měli co dělat doma. I přesto dokázali zorganizovat veřejnou sbírku pro ještě více postižené lokality. „Vyhecovali jsme se tak, že jsme během dvou dnů shromáždili pomoc v hodnotě 25 tisíc korun,“ pochlubila se Davidová.
Podobnou soutěž mají i ženy:
