Jak „přeštípnout“ strunu trsátkem. Kytarová škola Honzy Homoly, 13.díl

V této lekci bych vás rád naučil vyloudit z kytary „štípaný“ zvuk, nicméně v hudebních příručkách tento termín nehledejte. Často se mi stává, že si zažiju nějakou techniku a ani nevím, jak se jí odborně říká. Prostě hraju, ten zvuk mi začne něco připomínat, a tak to podle toho pojmenuju.

Kytarová škola s Honzou Homolou

Sledovat další díly na iDNES.tv

Když se snažím svůj poznatek předat dál, popíšu to třeba jako: “no prostě hraj, jako když seš opilej” nebo “přidus ten tón u krku” či “snaž se tu strunu přeštípnout trsátkem”. A tak mi za chodu vznikají tyhle podivné termíny, které na konzervatoři rozhodně neuslyšíte.

Štípané tóny odborníci nazývají staccatem, tedy způsobem hry, kdy noty znějí krátce a jedna druhé se nedotýká. Prostě selsky řečeno je to taková děravá, jakoby trhaná metoda. Jenže ani tohle ještě není úplný charakter techniky, kterou mám na mysli.

Štípaný zvuk získáte, když budete chtít strunu jakoby uštípnout hranou trsátka. Nejdřív se ozve maličké škrknutí, jak se trsátko dotkne ocele, poté přijde škubnutí a rozechvění struny, ovšem to hned zadusíte přiložením trsátka.

Jan Homola

neboli Honza Homolka Tobolka (1976) je vzděláním loutkař a loutkovodič, jehož facebookový profil lze sledovat zde. Živí se jako grafik a je kytaristou skupiny Wohnout.

Strunu se snažte jakýmsi dloubnutím rozechvět trošku směrem k sobě, aby sem tam zadrnčela o pražce, což je v tomto případě takový žádoucí nešvar.

Když pak tuto techniku zahrnete do hry, tak v kontrastu s legatem - kdy jsou tóny k sobě naopak pěkně slepené - vznikne krásně barevná záležitost, kterou jsem si velmi oblíbil. Námaha žádná, účinek velký.