„Pomůžeme maďarské armádě a k ostraze hranic vyšleme asi 25 vojáků a ženijní techniku,“ uvedl Stropnický. Podle mluvčího resortu Petra Medka do Maďarska zamíří pět nákladních automobilů, deset polních kuchyní a vrtací souprava, která pomůže při instalaci sloupů hraničního plotu.
„Maďarské straně poskytujeme materiál, který si sama vyžádala k podpoře plnění svých úkolů při ostraze schengenské hranice,“ uvedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Josef Bečvář.
Vojáci v Maďarsku budou od 15. října do 15. prosince. Jejich pobyt bude hradit české ministerstvo obrany. „Bude to první fáze, poté se vyhodnotí,“ doplnil ministr. „Maďarsko, které bylo zdrojem velké kritiky, se svého úkolu střežit schengenskou hranici ujalo zodpovědně, kritika slábne,“ uvedl Stropnický s tím, že ve čtvrtek bude v Bruselu jednat s maďarským ministrem obrany.
Pomoc při ochraně schengenské hranice Stropnický oznámil už dříve na Twitteru.
Stále víc politiků EU mluví o nutnosti střežit vnější hranici Schengenu. Cudně ale mlčí o tom, jak. Nebudeme čekat a Maďarům pomůžeme.
Česko chce Maďarsku pomoct i dalšími desítkami vojáků a policistů. Ministr vnitra Milan Chovanec o tom bude jednat se zástupci visegrádské čtyřky.
Podpoříme opatření na ostrahu hranic, řekl Chovanec
Ministři také odsouhlasili mandát pro čtvrteční jednání evropských ministrů vnitra o řešení migrační krize v Lucemburku. Chovanec by měl na jednání hájit vznik společného evropského seznamu bezpečných zemí a reformu vízové politiky.
Tématem schůzky bude podle premiéra Bohuslava Sobotky akční plán Evropské unie k návratové politice. „Jsme připraveni tento akční plán na jednání ministrů podpořit, protože to je důležitý krok k tomu, aby se vůbec podařilo řešit současnou migrační krizi,“ řekl předseda vlády.
Ministr vnitra zdůraznil, že před čtvrtečním jednáním se česká pozice nemění. „Říkáme stále to samé již několik měsíců,“ komentoval obsah mandátu.
Česká vláda podle něj znovu odmítne vznik stálého mechanismu pro rozdělování imigrantů a podpoří opatření na ostrahu hranic a registračních středisek.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky není důvod, aby Evropská komise „zbrkle“ relokační mechanismus prosazovala ve chvíli, kdy ještě nebylo možné posoudit dopad předchozích rozhodnutí o povinných kvótách.
Proti trvalému mechanismu se staví více zemí
Chovanec doplnil, že proti trvalému mechanismu se staví více zemí, než tomu bylo u jednorázového rozdělení uprchlíků podle kvót, o němž unijní ministři vnitra rozhodli před dvěma týdny.
Uprchlická krizeDRÁŽĎANY: Čeká nás válka kultur, bojí se místní MERKELOVÁ: Právo na azyl omezovat nebudeme KAŠPÁREK: Pomáhali uprchlíkům, vyděsili je oprátky AFGHÁNISTÁN: Exodus pohání Taliban a bída KOMENTÁŘ: Uprchlíků se báli už naši dědové |
„V minulosti k povinným kvótám měla výhradu celá řada zemí včetně větších zemí, jako je Španělsko,“ poznamenal. Proti prý budou i pobaltské země.
Ministr vnitra počítá také s jednotným negativním postojem visegrádské čtyřky. „I když, uvidíme, co udělá Polsko,“ připomněl, že při posledním hlasování o kvótách Varšava dohodu visegrádské čtyřky nedodržela (psali jsme zde).
Zástupci států Visegrádu se sejdou ještě před začátkem jednání unijních ministrů. Kromě ladění společné pozice se bude hovořit také o pomoci Maďarsku s ochranou vnější hranice schengenského prostoru. Podle Sobotky by z jednání měly vzejít podrobnosti, podle kterých ministerstva vnitra a obrany připraví materiál s další pomocí Maďarsku.
„Jsme připraveni vyslat naše lidi do Maďarska, Maďaři o to žádají, budeme se bavit o tom, jaký rozsah to bude mít,“ řekl k tomu Chovanec.
Maďaři postavili na hranici se Srbskem plot. Díru v něm ucpal „obrněný“ vagon:
