Vybudovala lesní školku v jurtě, úředníci jí dali pořádně zabrat

Ivana Cviková vystudovala veterinární medicínu, ale zvířata vyměnila za děti. Pro změnu zaměstnání se rozhodla v době, kdy pro syna začala hledat vhodnou mateřskou školku. Rozdíly mezi klasickou a lesní školkou ji přiměly vybudovat své vlastní předškolní zařízení.
Ivana Cviková je původně veterinární lékařka. Dnes řídí úspěšnou lesní školku v...

Ivana Cviková je původně veterinární lékařka. Dnes řídí úspěšnou lesní školku v Palkovicích. | foto: Marie StypkováiDNES.cz

„Kdo jednou zažije lesní školku, jinou už nechce,“ vysvětluje Ivana Cviková důvod, proč se pustila do nového podnikání. S rodinou se totiž přestěhovala do míst, kde žádná lesní školka nefungovala. Je to více než rok, co otevřela v Palkovicích, v okrese Frýdek-Místek, lesní klub Bezinka a zájem o její zařízení je velký.

Vystudovala jste zcela jiný obor, než ten, který teď provozujete. Není to pro vás nevýhoda?
Jsem veterinární lékař, což se možná zdá v souvislosti s provozováním lesní mateřské školy a školky šílené. Čím dál víc to ale vnímám jako výhodu. Abych to vysvětlila. Všechno, co v našem zařízení tvoříme, vychází z našich dětí, rodičovství a našich životů, ne z pedagogických pouček, takže tím nejsem zatížená.

Co byl ten hlavní impuls pro zřízení lesní školky v Palkovicích?
V Brně, kde jsme původně bydleli, navštěvoval náš syn jeden rok klasickou státní školku, pak přestoupil do lesní školky, kterou jsme objevili. Zažívali jsme tak dva protipóly předškolní výchovy. V lesní školce pobývaly děti celý den venku v přírodě, v klasické školce byly na vzduchu maximálně hodinu, a to jen za příznivého počasí, většinou na dětském hřišti.

Ivana Cviková

(38 let)

  • Vystudovala veterinární lékařství v Brně.
  • Od roku 2014 je koordinátorkou Lesního klubu Bezinka v Palkovicích.
  • Je místopředsedkyní Asociace lesních mateřských škol.
  • Propaguje svobodu ve vzdělávání, práci i v životě.

Jaké další rozdíly jste vnímala?
Ve státním zařízení jsem viděla direktivní přístup učitelů k dětem, kolektiv třiceti dětí, nezájem pedagogů o potřeby dětí a rodiče jako nepřítele, který měl dítě do školky odevzdat a na nic se neptat. Opak jsme zažili v lesní školce, která se vyznačovala respektujícím přístupem k dětem, malým kolektivem dětí, výchovou v přírodě a radostí z bytí s dětmi. Rodič tam byl vítaným přítelem.

Pak jste se z Brna přestěhovali do Palkovic, kde žádná lesní školka nebyla. A tehdy vznikla myšlenka vybudovat vlastní zařízení.
Měla jsem zkušenosti z podnikání a také z marketingu, protože jsem deset let pracovala ve farmaceutickém byznysu. Měla jsem také poznatky z provozu lesní školky v Brně, a protože jsme měli v Palkovicích ideální pozemek, rozhodli jsme se, že lesní školku zřídíme právě tam. Chtěla jsem, abychom zažívali to, co v brněnské lesní školce, a umožnili to i podobně smýšlejícím rodičům v tomto regionu.

Co bylo pro vznik této školky nejdůležitější?
Pro náš projekt jsme celkem brzy našli hlavní pedagožku, Lucii Czernou, která konceptem lesní školky žije v běžném životě.

Jak dlouho trvalo, než jste školku otevřeli?
Od rozhodnutí k otevření uplynul rok a půl. To byl druhý klíčový bod, protože jsme měli čas vše si důkladně promyslet a ujasnit. Před rodiče jsme pak předstupovali s jasným konceptem a odpověďmi na všechny dotazy.

Lucie Czerná konceptem lesní školky doslova žije.

Nebylo to ale zřejmě jen o koncepci, museli jste přece vybudovat nějaké materiální zázemí pro děti.
Bylo to o vyladění koncepce a vybudování zázemí. Pozemek bylo potřeba oplotit a zahradnicky upravit. Protože náš lesní klub vznikl na zelené louce, měli jsme možnost naplánovat si takové zázemí, jaké nám bude plně vyhovovat. Na začátku jsme uvažovali o chatkách, maringotkách nebo unimobuňkách, pak jsme ale navštívili jurtu a bylo rozhodnuto. Původně přenosné obydlí mongolských pastevců se totiž dokonale hodí pro účely lesní školky.

Proč je jurta ideální?
Toto obydlí je nejen krásné, ale pobývat v něm je přímo povznášející. Celý koncept jurty i zahrady je navíc v souladu s feng-šuej, za což vděčíme dalším přátelům, kteří se touto filozofií zabývají. Takže naše zázemí splňuje všechny parametry tohoto učení a možná také proto je všem u nás dobře.

Vy jste lesní školku postavili na vlastní náklady?
Úvodní investice dosáhla jednoho milionu korun a skoro tři čtvrtiny této částky byly uhrazeny z Operačního fondu životního prostředí.

To, že jste dosáhli na dotaci, byla asi velká pomoc...
Ano, za to jsme velmi vděčni, ale na druhou stranu to byla jedna z mých nejhorších zkušeností, které jsem v průběhu budování zažila. Pro mě z toho vyplynulo, že cestou grantů se už určitě vydávat nechci. Zbytek peněz jsme pak získali ze sponzorských darů a z půjčky ze soukromých zdrojů. Protože rok po otevření jsme se rozhodli postavit druhou jurtu, museli jsme shánět další peníze. Podařilo se nám sehnat bezúročnou půjčku soukromého investora, kterou bychom chtěli splatit do tří let.

Říkala jste, že o granty se už ucházet nechcete. Proč?
Jeden důvod je etický. Proč by měl stát, respektive Evropská unie, financovat soukromé akce? Nejen třeba školky, ale i hotely, hřiště, wellness centra. Pokud chce někdo takový projekt realizovat, ať si na něho vydělá. Kolem se to množí granty na rádoby bohulibé projekty, ale jaká je jejich podstata? Rychle něco vymyslet, ať jsou peníze, a je úplně jedno, jaký je výstup. Pokud je to hezky napsáno na papíře, tak je to v pořádku. Dalším důvodem je obrovská byrokratická zátěž, neochota úředníků a jejich prezentace moci. To mně osobně nedělá dobře.

„Čerpáme z alternativních systémů vzdělávání, jako je respektující přístup a...

Zažila jste během stavby lesní školky ještě něco nepříjemného?
Byla to především komunikace s úřady. Úředníci se setkali s pojmy lesní školka nebo jurta poprvé a vůbec nevěděli, co s tím. A tak raději sáhli po přísnějších podmínkách pro nás, což znamenalo další zatěžující dokumentaci. Poslední těžkou a vyčerpávající záležitostí pro mě bylo vyřizování materiálních věcí a také komunikace s řemeslníky. Nejsem stavař, tesař, elektrikář, vodař, takže řešení těchto záležitostí bylo opravdu vyčerpávající.

Na webu a v propagačních materiálech se o vašem zařízení nehovoří jako o lesní školce, ale jako o lesním klubu. Jaký je v tom rozdíl?
Lesní klub proto, že už nejsme pouze školka, ale provozujeme i navazující lesní školu. Náš Lesní klub Bezinka je projektem spolku Otevřený rodič, kde jsem předsedou. Spolek je svou podstatou neziskovou záležitostí. Od počátku jsem k němu ale přistupovala jako k firmě. Souhlasím s názorem, že to, co nevydělává peníze, tak tady asi nemá být. Znamená to, že jedním z cílů celého projektu je finanční udržitelnost.

To je v takovém spolku možné?
Ano, všichni lidé pracující pro spolek jsou od počátku adekvátně a dobře finančně ohodnoceni, spolek si vydělá na svůj provoz, na splátky a vytváří finanční rezervu na opravy, obnovu vybavení, rozvoj a podobně.

A daří se vám to?
Podařilo se nám to do tří měsíců od zahájení provozu a trvá to stále. Příjem máme hlavně z členských příspěvků. K tomu občas uspořádáme nějakou kulturní událost pro podobně smýšlející lidi v regionu. Bylo to například představení Čtyři dohody s Jaroslavem Duškem, což přineslo peníze navíc.

Rodiče ale platí nemalé školné...
Všichni rodiče jsou členové spolku, takže to, co platí, jsou členské příspěvky. Výše je adekvátní tomu, co děláme.

Daří se vám naplnit vaše kapacity?
Školku jsme otevřeli v dubnu 2014 a v červenci byla plná. To trvá dodnes. A pokud bychom měli ještě další prostory, tak naplníme i je. Zájem je totiž velký. To beru jako ukazatel toho, že to děláme dobře. Je to také jeden z důvodů, proč nepřijímáme děti na celý týden, ale jen na dva nebo tři dny, abychom mohli uspokojit více zájemců. Letos v září jsme otevřeli také první tři ročníky základní školy. Děti se učí tři dny venku, další dva dny doma. Zatím jich máme dvanáct.

Jezdí k vám i děti z jiných okresů?
Ano, jezdí ze širokého okolí od Prostřední Bečvy až po Karvinou, což je skoro 50 km od Bezinky.

Děti pobývají venku v bezprostřední blízkosti lesa a přehrady, a to za každého počasí.

Kolik zaměstnáváte lidí a jaká máte kritéria pro jejich výběr?
Nyní sedmnáct. Většina pracuje na částečné úvazky, jsou mezi nimi i ochotní rodiče. Naše výběrová kritéria na pedagogy jsou trochu specifická. Máme vlastně jediný požadavek, hledáme lidi, kteří jsou spokojení se svým životem, protože radost ze života a spokojenost je to, co chceme předávat dětem.

Co je vlastně podstatou vaší lesní školky?
Děti pobývají venku v bezprostřední blízkosti lesa a přehrady, a to za každého počasí. Podstatou lesních školek je kolektiv dětí vedený větším počtem pedagogů, což je významný rozdíl proti klasickým školkám. My máme jednoho pedagoga na osm dětí. Čerpáme z alternativních systémů vzdělávání, jako je respektující přístup a intuitivní pedagogika se zaměřením na individualitu dítěte, jeho soulad s přírodou a rodinou. Snažíme se co nejvíce o normálnost. Ale o tu, která dnes asi už není normální.

Co, podle vás, znamená být normální?
Být venku, být s kamarády, mít čas si s nimi hrát, běhat, křičet, skákat, mít čas a prostor pro své nápady, prostě užít si radostné, spokojené a naplněné dětství. A k tomu s úžasem hledíte, kolik se toho děti mimochodem naučí. Nemáme žádné speciální didaktické pomůcky, v přírodě najdete všechno.

Po celou dobu budování školky jste byli v kontaktu s Asociací lesních mateřských škol (ALMŠ). Pomohla vám?
V našem případě sehrála velmi důležitou roli. V našich začátcích byla pro nás zdrojem informací. Absolutně klíčovou roli asociace sehrála ve finálním schválení zákona o dětských skupinách, jehož původní verze by byla pro lesní školky, hlavně z důvodu požadavků na zázemí, likvidační. I proto, že jsem cítila potřebu to nějak asociaci vrátit, stala jsem se její místopředsedkyní. Naše zkušenosti chci předávat dál.

Autor: , pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Podnikání střídaly chyby i ztráty. V Babicích dnes mají úspěšné České tropy

23. března 2024

Podnikatelský příběh Pavlíny Molkové začal před více než třicet lety ve Švýcarsku. „Všimli jsme si...

Vyzkoušeli jsme v testu Partners Banku. Obstála skoro na jedničku

21. března 2024

Na bankovním trhu začala v březnu fungovat nová ryze česká Partners Banka. Na startu oznámila, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se mění. K lepšímu, či horšímu?

22. března 2024

Stěhování, rozvod, vážná nemoc nebo jen možnost ušetřit na splátkách, to jsou důvody, proč se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Nákup stavebního pozemku na úvěr a bez zástavy? Pomůže stavební spořitelna

28. března 2024

Pořízení stavebního pozemku je dobrá investice. Ať už jako startovací pozice pro děti, pro uchování...

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...