Narodil se v Londýně francouzským rodičům a dovedl to až do první ligy Hollywoodu. „Neexistuje větší požitek než ze vzrušujícího filmu na velkém plátně. Snad jsem pár takových natočil,“ doufal tvůrce.
Proslavil ho King Kong s Jessikou Langeovou v roli opičákovy lásky, detektivka Smrt na Nilu s Peterem Ustinovem coby Poirotem či thriller z hořícího mrakodrapu Skleněné peklo, ve kterém se potkali Steve McQueen, Paul Newman a na Oscara nominovaný Fred Astaire.
Nicméně režisérovou doménou zůstávaly válečné filmy, počínaje Modrým Maxem a konče slavným Mostem u Remagenu, jehož tuzemské natáčení přerušila invaze. Bylo to bizarní: v Davli ráno 21. srpna čekali na natáčení čeští studenti ve stejnokrojích americké armády i komparz v německých uniformách – hráli tu i Jan Schánilec, Vít Olmer či Rudolf Jelínek; vtom přijely ruské tanky, jejichž posádky nevěřícně zíraly na „nepřítele“.
Podle pamětníků nebylo ke skutečnému konfliktu daleko, těžko se totiž vysvětlovalo, že jde jen o film. Sovětský svaz si nakonec dělal z přítomnosti Hollywoodu propagandistický štít, hlásal, že američtí vojáci i jejich zbraně jsou pravé, což dokazuje, že se Československo zaprodalo Západu.
S okupací skončila i produkce. Směly se dotočit jen klíčové scény, a to pod dohledem sovětských důstojníků. Zahraniční hvězdy i členy štábu vezlo za železnou oponu osmadvacet taxíků; zdržel se jen herec Robert Logan, který u nás pořídil záznamy invaze. Snímek zasazený do konce druhé světové války se pak musel dotáčet v náhradních lokacích.
Část repliky mostu znovu vyrostla v Itálii nedaleko papežova letního sídla a zbytek se dokončil v Hamburku. Premiéru měl Most u Remagenu v roce 1969. Guillermin se po téhle zkušenosti válečným látkám vyhýbal, profesní dráhu uzavřel roku 1988 televizním westernem Mrtvý nebo živý.