Žirovnický, který si odpykává 16 let za vraždu, hodlal studovat e-learningem, tedy prostřednictvím internetu. Ve věznici ho k němu ale nepustili. „Nechtěl jsem od státu ani korunu, šlo mi jen o přístup,“ sdělil vězeň ve středu senátu Městského soudu v Praze. Soudce Lubomír Velc ale jeho žalobu zamítl a potvrdil tak dřívější soudní rozhodnutí.
Albert ŽirovnickýŽirovnický byl ve druhé polovině 90. let šéfem pražského Discolandu Sylvie. V roce 2000 ho policisté obvinili z vraždy jeho známého Milana Hosnedla, který byl uškrcen 13. října 2000. Žirovnický byl za tento čin odsouzen k 16 letům vězení. Ve věznicích má pověst kverulanta, který tvrdošíjně upozorňuje na to, co se mu nelíbí. Někdy mu soudy dají za pravdu, většinou ale bývá neúspěšný. Na svobodu by se měl dostat koncem roku 2018. |
„Vězeňská služba nepovoluje odsouzeným využívat elektronickou poštu, která je základním předpokladem e-learningu,“ napsal v roce 2008 Žirovnickému tehdejší ředitel pro výkon trestu Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR Milan Hospodka. Odůvodnil to bezpečností.
Žirovnický takové rozhodnutí považuje za diskriminační, podle Listiny základních práv a svobod má mít v jeho výkladu na vzdělání právo každý. S tím ale nesouhlasil právní zástupce Vězeňské služby. Případná diskriminace se podle něj může posuzovat jen ve vztahu k ostatním vězňům. „Neprokázal, že s ním bylo jednáno jinak než s osobami ve srovnatelném postavení,“ uvedl u soudu.
Muž, který si nyní odpykává trest na Mírově, považuje znemožnění vzdělání za záměrný tah vězeňské služby. „Vězeňská služba vyrábí recidivisty. Jinak by se zavíraly věznice a propouštěli pracovníci Vězeňské služby. Vězeňská služba kupčí s lacinou prací vězňů,“ řekl.
Vzdělávání ve věznicích je možné, ale jen omezeně
V České republice vězni mají možnost vysokoškolského vzdělání, ale jen v omezené míře. Podle Hospodky bylo už v době, kdy Žirovnický usiloval o studium, možné absolvovat bakalářský program na Masarykově univerzitě v Brně distanční formou. „Odsouzení jsou k absolvování konzultací a zkoušek eskortováni do Vazební věznice Brno, kam za nimi docházejí příslušní pedagogové. Připravují se samostatně a zpravidla ve svém osobním volnu v kmenových věznicích,“ uvedl Hospodka v dopise Žirovnickému, který má redakce iDNES.cz k dispozici.
Vězňové z mírnějších typů věznic mohou studovat i jiné školy v regionu a docházet na konzultace a zkoušky, pokud jim to ředitel věznice povolí. O rozšíření možností studia i na internet se ale neuvažuje a ani nyní to Vězeňská služba nikomu neumožnila. „Přístup k internetu je z bezpečnostních důvodů zakázán vnitřní řádem konkrétní věznice,“ sdělil mluvčí Vězeňské služby Robert Blanda a dodal, že to platí i pro vězně s méně přísným režimem.
Stížností a žalob podal desítky, některé byly úspěšné
Žaloba kvůli odepření vzdělání není jediným soudním sporem, který Žirovnický vede. V současnosti se například domáhá kompenzace za průtahy v řízení. Opakovaně také žádal o obnovu svého procesu, soudy mu ale nevyhověly. Podal i řadu stížností na úřady. Například za nesprávný postup při domovní prohlídce a zadržení chtěl od ministerstva vnitra 50 milionů korun (čtěte zde), další peníze neúspěšně žádal po ministerstvu spravedlnosti za údajné pochybení při povolení odposlechů.
Žirovnický si stěžoval také na to, že ve vězení mu v roce 2007 nezákonně odebrali vzorek DNA, ačkoli ten již v té době v databázi byl ze staršího odběru. V tomto případě soudkyně dospěla k závěru, že to bylo administrativní pochybení, kterým ale Žirovnickému nevznikla žádná újma (více zde). Jeho nárok na 300 tisíc korun zamítla.
Jindy se žaloby vězně dostaly až k Ústavnímu soudu, který mu dal v něčem za pravdu. Určil například, že i kázeňské tresty vězňů může prozkoumat soud. Žirovnický se tehdy odvolával proti pětidenní samotce. Podobně se ho Ústavní soud zastal poté, co nižší soudy odmítly vězňovu stížnost, že jako nekuřák je ve věznici vystaven kouři z cigaret (více zde).
