Maďaři kvůli přílivu uprchlíků schválili nasazení armády u hranic

  • 969
Maďarský parlament v pondělí rozšířil pravomoci policie a armády. Ta se nyní může zapojit do ochrany státních hranic, které od pátku do neděle překročilo téměř 19 tisíc migrantů. Uprchlíky chystající se na cestu z Blízkého východu maďarské úřady varovaly, že při nelegálním vstupu do země jim hrozí vězení.

O přijetí nového zákona informovaly tiskové agentury. Ke schválení tohoto opatření předtím poslance naléhavě vyzval premiér Viktor Orbán.

Armáda nyní bude moci podle agentury Reuters použít gumové projektily, slzný plyn, dýmovnice nebo zbraně, které uprchlíky chytí do sítě. Extrémně pravicová strana Jobbik požadovala ještě tvrdší opatření a díky její podpoře zákon prošel. Ve 199členném parlamentu bylo jen dvanáct poslanců proti a 27 se zdrželo.

Během víkendu zaznamenala maďarská policie 18 757 případů překročení hranice, jež považuje za nelegální. Dalších více než 1000 migrantů dorazilo do Maďarska ještě v noci na pondělí, a to především po mostu přes řeku Drávu u chorvatsko-maďarského hraničního přechodu Terezino Polje-Barcs.

K hranici migranty podle maďarské veřejnoprávní televize dovezly chorvatské autobusy. Maďarská policie běžence následně doprovodila k vlaku s 15 vagóny určenému k cestě z Barcse do Hegyeshalomu na rakouské hranici.

Agentura APA informovala, že od 3:00 do 6:30 SELČ přišlo z Hegyeshalomu do rakouského Nickelsdorfu 3 200 migrantů. Podle policejního mluvčího Helmuta Marbana Rakousko počítá s příchodem ještě „několika tisíc dalších uprchlíků“. Většina migrantů bude přes Rakousko pokračovat pravděpodobně dál do Německa, napsala agentura DPA.

Přes Chorvatsko začali migranti putující po balkánské stezce do západní Evropy cestovat poté, co Budapešť dočasně uzavřela hraniční přechod se Srbskem Rözske-Horgoš. V neděli jej však opět otevřela. Hladký přechod zelené hranice ale i nadále komplikuje nově vystavěný plot.

Uprchlická krize

Chorvatský ministr vnitra Rajko Ostojić v pondělí uvedl, že na středečním mimořádném summitu Evropské unie vyzve Řecko, aby přestalo pouštět migranty ze svého území dál do Evropy.

„Je naprosto nepřijatelné, aby Řecko vyprazdňovalo své uprchlické tábory a posílalo lidi směrem do Chorvatska přes Makedonii a Srbsko,“ řekl ministr při návštěvě nového přijímacího střediska ve východochorvatské obci Opatovac. V něm může najít dočasné útočiště až 4000 běženců.

Chorvatské úřady běžence ze svého území sváží vlaky a autobusy k hranici, a migranti se tak do Maďarska dostávají oklikou. V uplynulých několika dnech jich tímto způsobem do Maďarska dorazilo údajně už 30 000.

Několik stovek migrantů v noci na dnešek vpustily z Chorvatska na své území také slovinské úřady. Podle chorvatských a srbských médií začalo dnes Slovinsko na hraničním přechodu Obrežje-Bregana, jímž prochází dálnice ze Záhřebu do Lublaně, stavět „obranný“ plot. Slovinský portál MMC ale uvedl, že se jedná pouze o mobilní bezpečnostní zábranu, navíc už na slovinském území. Její účel ale server neupřesnil.

Podle portálu Slovenske novice policie důvod vztyčení zábran nesdělila, informovala ale, že očekává v následujících dnech příchod až několika tisíc dalších běženců. Ze zhruba 3000 migrantů, kteří se zatím dostali do Slovinska, jich podle policie požádalo v zemi o azyl jen sedm.

Celostránkový inzerát v libanonském deníku an-Nahár

Budapešť rovněž varovala uprchlíky žijící v současnosti v táborech na Blízkém východě, aby se nepokoušeli vstoupit do Maďarska nelegálně, neboť se prý jedná o trestný čin, za nějž hrozí vězení. Varování se objevilo v celostránkovém inzerátu v jednom z nejčtenějších libanonských deníků an-Nahár.

Zavírání přechodů

Chorvatsko v pondělí ráno uzavřelo pro nákladní dopravu nejdůležitější hraniční přechod se Srbskem. Informovala o tom srbská veřejnoprávní televize RTS. Kvůli rostoucímu počtu přicházejících uprchlíků Záhřeb už v pátek zavřel sedm z osmi přechodů na srbské hranici.

Omezený přístup k fondům

Německá vládní sociální demokracie nadále požaduje v budoucnu omezit přístup k fondům Evropské unie těm zemím, které nechtějí přijímat běžence. Předpokládá to desetibodový plán, o kterém chce SPD jednat na spolkové úrovni. O omezení unijních peněz pro státy odmítající běžence nedávno hovořil i šéf SPD a vicekancléř Sigmar Gabriel, naopak křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová takový návrh odmítá. Mezi státy, které nesouhlasí s povinným rozdělováním běženců v EU, patří Česko a Slovensko.

Uzavřený hraniční přechod Bajakovo-Batrovci leží na dálnici spojující Záhřeb s Bělehradem. Chorvatská policie na něj po uzavření ostatních hraničních přechodů se Srbskem v pátek svedla veškerou dopravu ze Srbska.

Zatímco odbavování nákladních automobilů chorvatští pohraničníci po vytvoření více než desetikilometrové kolony na srbské straně ráno zastavili, osobní auta mohou hranici v obou směrech dál bez problému přejíždět.

Za „nekorektní“ označil postup Chorvatska srbský ministr vnitra Nebojša Stefanović. Bělehrad o chystaném uzavření přechodu Batrovci pro nákladní dopravu prý dopředu netušil. Záhřeb svým postupem ukázal, že nedokáže - na rozdíl od Maďarska - uprchlickou krizi řešit, uvedl také Stefanović.

Vyčerpání kvót a dost

Před pondělním jednáním ministrů zahraničí členských zemí EU se opět diskutovalo o plánu Evropské komise na řešení uprchlické krize.

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel odmítl návrh ministra vnitra Thomase de Maiziéra na stanovení pevných kvót pro počet přistěhovalců, po jejichž naplnění by už Evropská unie další běžence odmítala. Podle něj takový návrh odporuje německému azylovému právu. De Maiziére svůj návrh obhajoval, podle něj EU „nedokáže přijmout všechny uprchlíky na světě“.

Gabriel připustil, že nikdo nebyl připraven na to, že letos do Německa dorazí až milion běženců. Pro návrh ministra vnitra ale nemá pochopení. „Je to přesný opak toho, co oprávněně říká kancléřka (Angela Merkelová), totiž že každý, kdo přijde do Německa a požádá zde o azyl, má právo na spravedlivé posouzení své žádosti,“ řekl vicekancléř.

Ministr vnitra v pondělí na tiskové konferenci svůj návrh obhajoval s tím, že je třeba hledat nové způsoby, jak situaci s běženci řešit. „Nechceme Evropskou unii uzavřít před světem. Nemůžeme ale přijmout všechny uprchlíky na světě,“ prohlásil de Maiziére. Zdůraznil také, že běženci, které by EU přijala na základě jím navrhovaných kvót, by si měly rozdělit všechny unijní země.

De Maiziére rovněž podotkl, že stanovení stropů pro přijímání běženců by neznamenalo, že EU ukončí námořní operace ve Středozemním moři, kde zachraňuje běžence před utonutím. Tyto uprchlíky by ale podle něj neměla unie do budoucna vozit na své území, ale měla by jim umožnit přesídlení do bezpečných regionů v Africe.

Uprchlíci se perou o místo ve vlaku v chorvatském Tovarniku:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue