„Zemětřesná aktivita v Čechách se od typických zemětřesení výrazně liší. Jedná se převážně o takzvané zemětřesné roje, kdy se nahromaděná energie uvolňuje postupně. To znamená, že v delším časovém horizontu pozorujeme až tisíce drobných otřesů. Některé jsou tak silné, že je pocítí i lidé a některé dokonce působí i materiální škody,“ řekl hlavní organizátor setkání, Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
V průběhu setkání se účastníci mohli dozvědět například to, jak se zemětřesením souvisí západočeské bahenní sopky neboli mofetty, zda sopky na Chebsku spí nebo jen dřímají, i podrobnosti o prehistorických zemětřeseních v Chebské pánvi.
K dispozici byly i nejrůznější přístroje a demonstrační pomůcky, které za pomoci moderních metod ukázaly, jak odborníci zemětřesení vlastně sledují. Nechyběly exkurze do terénu, například na seismickou stanici Skalná a na monitorovací stanici oxidu uhličitého, umístěnou na mofettě Hartoušov.
Kvůli pozorování ojedinělého jevu provozuje akademie věd na západě Čech síť seismických stanic. V současné době je jich 22. Z toho třináct je dostupných on-line a data z nich se okamžitě zpracovávají. Zbylých devět zaznamenává naměřená data na paměťové karty, které se průběžně vyměňují a záznamy se pak zpracovávají s menším časovým odstupem.
Unikátní jev se nejčastěji objevuje v okolí Nového Kostela, mimo to se zemětřesení ojediněle vyskytují náhodně v celé aktivní oblasti, kterou lze velmi přibližně vymezit městy Kraslice, Sokolov, Mariánské Lázně, Marktredwitz, Plauen a Zwickau.
