Na centrální kurt v tenisovém komplexu Rádže Kumára Khánny začínalo pálit slunce. Z obou hráčů tekl pot. Podmínky začínaly být čím dál víc nepříjemné a indický mladík v kšiltovce se stále vzpíral porážce.
Za stavu 5:5 ve třetím setu vybojoval pět brejkbolů, ale Rosol všechny odvrátil a nakonec získal první bod pro Česko v barážovém duelu proti Indii. „Každý zápas v Davis Cupu je důležitý, ať jde o Světovou skupinu, nebo baráž. Přidat bod je plusové a první je vždy příjemný,“ řekl 30letý Rosol, který poprvé v daviscupové dvouhře oslavil výhru 3:0 na sety.
Jak těžké bylo hrát v horku a vlhku?
Těžké by to bylo, kdybych neservíroval dobře. Naštěstí jsem se mohl opřít o servis. První dva sety mi vycházelo, na co jsem sáhnul. On nenašel odpověď. Před třetím setem byla pětiminutová pauza a on začal trochu na výši. Já jsem ho svými chybami pustil do hry, to bylo nejnepříjemnější.
Byla v závěru klíčem trpělivost?
Klíčové bylo, že jsem si podržel servis za stavu 5:5. Byl jsem pět brejkbolů dolů. Jsem rád, že jsem servis podržel, to bylo rozhodující. Pak jsem si říkal: Dal jsem mu dvě šance, třetí už snad nedám. Měl bych to dohrát.
Od stavu 1:2 v prvním setu jste uhrál devět her v řadě. Kdy se vám to povedlo naposledy?
To nevím. Ale věděl jsem jednu věc, že to musím hrnout, co to jde, protože byla otázka času, kdy on uhraje game a chytne se. Nesmí se nad tím přemýšlet a je třeba hrát a hrát.
Máte rituál, jak se dostáváte do herní pohody?
Když přijde horší moment a moje hra nefunguje, tak musím začít podávat víc na procenta, víc jít do výměn. Tím se dostanu zpátky do rytmu a zase můžu začít diktovat tempo.
Jak na vás horko a vlhko působilo?
Myslím, že dneska bylo nejpřijatelněji za celý týden. I kvůli tomu, že jsme začínali v deset ráno. Ke konci to bylo horší, chtěl jsem to dohrát ve třech setech. Nikdy nevíte, co se může stát. Může začít být extra horko, na každého to působí jinak. Mohl jsem dostat deku.
Co se musí udělat, aby člověk deku nedostal?
Nejlepší je hrát ve třech setech. Musí se pít, ledovat, sedět ve stínu. Naštěstí jsem si na servisu nemusel hrát gamy extra dlouho, to mi pošetřilo trochu síly, což bylo důležité.
A také zůstat pozitivní?
Ano, určitě. Byl jsem naštěstí pořád nahoře, v prvním i ve druhém setu. Ve třetím jsem malinko ztrácel síly, ale vyměnil jsem si oblečení, snědl nějaké cukříky a nabil energii.
Po druhém setu jste si měnil i boty. To činíte normálně?
Mám tady troje boty na zápas. Věděl jsem, že i po hodinovém tréninku jsem musel měnit boty, ze člověka to tu dost teče. Měl jsem nachystané ponožky i boty.
Pamatujete, kdy jste si musel měnit boty naposledy?
Asi jsem je ještě neměnil. Možná jedině, když byly rozbité, ale asi ne kvůli tomu, že by byly mokré. Aspoň ne v zápase.
Jak na vás působilo indické prostředí? Umpirová sudí napomínala děti, které působily rozruch...
Děti asi nebyly moc často na tenisu a nevěděly, jak se chovat. Já jsem počítal, že budou lidi pokřikovat. Zítra na čtyřhru přijde plný dům. Dneska bylo deset ráno a lidi asi ještě nepřišli z práce. Víc jich dorazí odpoledne.
