Velká část připomínek byla očekávatelná: stahování je legální, nelegální je jen uploadování, nebo když jdu do kina, můžu si potom film stáhnout.
Přímé srovnání s nabídkou dvou sousedních trhů přinesl do diskuse Václav Pták: „V srpnu jsem při jednom z našich nákupů v sousedním Německu narazil na originální DVD Mimoňů – koš se žlutým DVD za 9,99 eur. Bohužel však chyběl český zvuk i české titulky. No nic, řekl jsem si, objednám si je v Česku. Doma jsem však utrpěl šok: dostupné 4. listopadu. To znamená ode dneška, kdy po Mimoních neštěkne ani pes, budou na našich pultech za 50 dní!!! A ne za nějakou výprodejovou cenu, ale za 299 korun, takže za necelých 11 eur. Já bych vám v srpnu těch 20 eur klidně a rád dal – ne, já jsem takový grand, že bych vám dal klidně i jedenáct, ale vy je ode mě nechcete! Díval jsem se, pídil jsem se, kde bych je mohl za Mimoně utratit, ale kdepak, v ČR moje peníze žádný distributor nechce. No tak ne, no.“
Zajímavý je jeden z postřehů, který se objevil pod seznamem deseti nejstahovanějších titulů v Česku. „Chápu to správně, že všech deset filmů bylo finančně úspěšných i v kinech, zatímco paní Prchalová (z České protipirátské unie) se snaží vytvořit dojem krachujících studií?“ píše Miloš Krump.
Co se týká stahování seriálů, padaly argumenty, že diváci chtějí původní zahraniční seriály vidět prostě dříve než za rok. „Co brání televizím dávat seriál třeba s denním zpožděním oproti Spojeným státům. Když zvládají přes noc vyrobit titulky dobrovolníci, proč by to nezvládli profesionálové?“ ptá se Karel Novotný. „O dabing beztak dneska nikdo nestojí. I dnešní děti už leckdy umí anglicky líp než jejich rodiče.“
Ovšem došlo i na kousavý humor: „Doktor Martin se nestahuje??? Kde udělali soudruzi z Kavčích hor chybu, neobsadili Bohdalovou?“ padlo mezi dotazy.
Samozřejmě došlo i na skutečnost, která dráždí mnohé, tedy fakt, že autorské svazy vybírají paušální poplatky za prázdná média. „V Česku je stažení audia nebo videa pro osobní potřebu legální, ač možná morálně ne zcela v pořádku. Proto platíme poplatky za média a proto je na nás v tomto nahlíženo jako na vinné už při koupi jakéhokoliv nosiče,“ konstatuje Radovan Kepák.
Seriál Piráti
|
V diskusích se probírá také digitální prodej díla formou zvanou Video on Demand (VOD, video na vyžádání). „To je samozřejmě řešení, ale musí být rychlejší než ripy, za přijatelnou cenu a v odpovídající kvalitě, pak s tím nemám jediný problém. Pokud si ale myslíte, že si budu stahovat film za cenu lístku do kina, tak to asi nebude fungovat,“ tvrdí Jan Soukup.
Jenže třeba další z diskutujících Pavel Černík připomíná, že alespoň zatím není situace růžová: „Musíme si uvědomit, že v Česku je VOD v plenkách. Lokální provozovatelé sekají jednu chybu za druhou, které dohromady uživatele otráví natolik, že radši skočí na to Uložto a stáhnou si to.“
Řada názorů pod rozhovorem s Markétou Prchalovou se nese v tom duchu, že Česká protipirátská unie jaksi zaspala dobu. „Z rozhovoru vyplývá, že protipirátská unie stále považuje za jedinou správnou cestu, jak se dostat k obsahu, nákup disku. Proboha, ve kterém roce žijí???“ diví se Jaroslav Pospíšil.
Najdou se však i tací, kterým „starý“ způsob vyhovuje. „Já Blu-ray zásadně kupuju, když už dám přes dvacet litrů za kvalitní televizi, tak se nespokojím s nějakou šmečkou osekanou. Neříkejte mi že neumíte našetřit měsíčně pár stovek a koupit si sem tam pěkný áčkový film nebo třeba dva staršího data a ve slevě – kdo hledá, najde. A časem budete mít pěknou sbírku kterou se můžete chlubit a zároveň je to pěkná dekorace obýváku,“ soudí Petr Lehnert.
