Kdo ví, zda vůbec někdy měl nějaký tenista takovou podporu. Diváci křičeli při vítězných míčích veterána Federera, v těžkých chvílích se ho mohutným skandováním snažili povzbudit. Když Djokovič zkazil servis, lidé na monumentálních tribunách centrkurtu se radovali.
Světová jednička prokázala psychickou odolnost, Djokovič se rozhodit nenechal. Závěrečný ceremoniál patřil jemu, srbský hráč podruhé zvedl v New Yorku vítěznou trofej a pršely na něj konfety.
Na tiskové konferenci pak Djokovič diplomaticky odpovídal na otázky směřující k publiku. „Nemůžu fanoušky kritizovat. Chápu je. Je logické, že fandí šampionovi, jakým je Roger. Skvělému hráči na kurtu i mimo něj. Tak je to všude na světě, kde jsem proti němu hrál, a určitě si to zaslouží,“ řekl. „Musím to přijmout jako fakt a v budoucnu snad dosáhnu stejné obliby, jako má on.“
„This is Sparta,“ zařval si Djokovič Jen hrstka diváků, kteří zavítali v neděli večer na finále US Open, podporovala Novaka Djokoviče. Lóže srbského tenisty vypadala jako pustý ostrov v rozbouřeném moři. A seděl v ní jeden nevšední host. Šampiona Djokoviče podproval i Gerard Butler, skotský herec, který se proslavil hlavní rolí ve filmu 300: Bitva u Thermopyl. Djokovič si s ním po vítězství zařval jako spartský král Leonidas. Podívejte se ZDE. |
Těžko soudit, zda si sympatie newyorských diváků časem získá. Ale po nedělním triumfu jsou namístě jiné otázky.
Může Djokovič příští rok získat kariérní Grand Slam? A na jakém čísle se zastaví sbírka jeho trofejí?
„Jsem samozřejmě polichocen, že jsem se dostal do společnosti legend tenisu,“ prohlásil 28letý rodák z Bělehradu.
Djokovič na US Open zaokrouhlil počet grandslamových titulů na deset a vyrovnal Billa Tildena. O jednu výhru víc mají Rod Laver a Björn Borg. Pak už jsou před ním jen Roy Emerson s 12, Rafael Nadal a Pete Sampras se 14 a vedoucí Federer se 17 zápisy.
Tak ještě jednou - má Djokovič na to, aby tato velká jména překonal? „Vždycky jsem se staral o své tělo i mysl jako celek. Dále chci pokračovat ve stejném životním stylu, protože jsem se díky tomu dostal tam, kde jsem, a ještě budu mít šanci bojovat o další trofeje,“ odpověděl sám hráč.
„Tenis dělám, protože si ho užívám, miluju ho a mám vášeň pro hru a chci bojovat o největší trofeje. Dokud ve mně ta jiskra bude, budu stále pokračovat a nudit vás svými odpověďmi na tiskové konferenci,“ dodal s úsměvem Djokovič poté, co si všiml, že jeden z reportérů klimbal.
Tenisový rok 2015 je stejně jako rok 2011 sezonou patřící jednoznačně Djokovičovi. V silné generaci nejlepší hráč žebříčku dominuje. „Nechtěl bych říct, že dominuju,“ opravil novináře. „Ale určitě jsem pyšný na všechny úspěchy.“
Před čtyřmi lety rovněž získal tři ze čtyř grandslamů (jenže nebyl čtyřikrát ve finále), měl bilanci 70:6, letos vyhrál 63 utkání a pětkrát prohrál. „Je to neuvěřitelná sezona, jsem velmi spokojený.“
Za čtyři roky se ze Srba podle jeho vlastních slov stal jiný hráč i jiná osobnost. Cítí se fyzicky silnější, psychicky zkušenější. „Je těžší mě porazit, protože jsem komplexnější,“ myslí si.
Ale především - Djokovič je teď otec a manžel. „O to je to sladší.“
