Nejvyšší soud dovolání podle svého mluvčího Petra Tomíčka odmítl jako zjevně neopodstatněné. Potvrdil, že Krnáč na Housku zaútočil s rozsmyslem, respektive po předchozím uvážení.
„Z dokazování totiž například vyplynulo, že si pachatel předem opatřil paralyzér a pistoli. Lze tak učinit závěr, že předem uvážil způsob, místo a dobu spáchání trestného činu,“ uvedl Tomíček.
Podle soudů nešlo o shodu náhod, jak naznačovala obhajoba. „Soudy jasně a srozumitelně objasnily, z jakých důkazů vycházely a proč uznaly dovolatele vinným,“ dodal Tomíček.
Podle pravomocného rozsudku Krnáč zastřelil Housku v listopadu 2013 u jeho domu čtyřmi ranami z pistole. K vraždě se původně přiznal, tvrdil, že se s Houskou dostal do sporu a střílel v afektu. U pražského soudu ale změnil výpověď a prohlásil, že Housku nezabil. Soud však uvěřil jeho první výpovědi (rozsudek zde).
Krnáč po vraždě dům prohledal
Vražda se stala 18. listopadu 2013 před vilou v Chomutově, kde žil Houska se svou partnerkou, bývalou hejtmankou a nynější vicehejtmankou ČSSD Janou Vaňhovou. Podle obžaloby si Krnáč už od předloňského dubna o obou zjišťoval informace a krátce před vraždou si koupil paralyzér, kterým Housku omráčil a pak na něj čtyřikrát vystřelil.
„Přiložil svoji legálně drženou zbraň značky Glock k jeho břichu, vystřelil a zasáhl vnitřní orgány včetně břišní tepny. Poté třikrát ze vzdálenosti ne větší než deset centimetrů zamířil a vystřelil na jeho hlavu,“ stojí v obžalobě.
Houska neměl šanci přežít. Ze spisu vyplývá, že měl prostřelené oba spánky. Krnáč pak podle obžaloby prohledal dům, kde vyrazil i dveře u pracovny Vaňhové. Podle Krnáčova obhájce v domě hledal zařízení, na které se nahrávaly záběry z kamer na Houskově domě, aby je mohl vymazat.
Krnáč, který má pozůstalým oběti vyplatit téměř 2,5 milionu korun, se před odvolacím soudem domáhal zproštění viny. Jeho advokát tehdy uvedl, že prvoinstanční soud špatně vyhodnotil důkazy. Z Krnáčovy výpovědi prý vybral jen ty části, které se hodily k prokázání obžaloby, a zbylé označil za nepravdivé. Podle něj se také nepodařilo objasnit jakýkoli smysluplný motiv vraždy.
Zvážíme opravné prostředky, řekl Krnáčův advokát
Podle odvolacího soudu ale krajský soud posuzoval případ z velké většiny správně a podle dostupných důkazů. Výjimkou byl loupežný motiv vraždy, který se podle vrchního soudu nepodařilo prokázat. To pak bylo hlavním důvodem pro snížení trestu. Nezjistilo se totiž, že by se něco z Houskova domu ztratilo.
Přesný průběh činu se však u soudu neprokázal, protože chyběly důkazy. Právní zástupci pozůstalých Marie Benešová a Michael Kis požadovali lepší vyšetření případu. Poslankyně za ČSSD Benešová tehdy prohlásila, že šlo o politickou vraždu na objednávku a že se musí vypátrat, kdo čin objednal. Soud ale možnost došetření případu zamítl.
Krnáčův advokát Tomáš Oujezký řekl, že se svým klientem o dalších krocích v případu ještě nemluvil. „Uvažovat o opravných prostředcích určitě budeme. Otázka je, zda bude chtít klient,“ uvedl. V úvahu připadá ústavní stížnost, Krnáč by ale musel argumentovat porušením svých základních práv.
Státní zástupce Vladimír Jan poznamenal, že Krnáč by mohl také podat návrh na povolení obnovy řízení, pokud by soudu předložil nějaké dosud neznámé skutečnosti, které by mohly mít na rozhodnutí vliv. O obnově řízení by pak rozhodoval krajský soud.
7. ledna 2015 |
