1 Z čeho je Dahlgren obviněn?
Vraťme se do 22. května 2013. Ten den byl v Brně-Ivanovicích nahlášen požár rodinného domu. Pro hasiče poměrně rutinní situace se však brzy změnila; při likvidaci požáru našli těla několika lidí. Jak se později ukázalo, patřila manželskému páru a jejich dvěma synům. Spálit se je zřejmě pokusil sám vrah, byla totiž zabalena v doutnajících látkách.
Soud poslal Američana Dahlgrena do vazby. Vydání se bránil přes dva roky |
„Ve večerních hodinách jsme vyjížděli k nahlášenému požáru rodinného domu v Brně-Ivanovicích. Když jsme pak požár malého rozsahu uhasili, zjistili jsme, že se místo stalo dějištěm trestného činu. Případ jsme proto předali policii,“ informoval tehdy mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška.
Policie začala pátrat po jednom z příbuzných obětí, bratranci zavražděné - Kevinu Dahlgrenovi. Tehdy dvacetiletý mladík do Česka přiletěl v dubnu. Pobyt zde mu měl pomoci zbavit se psychických obtíží. Rodina, v jejímž domě se neštěstí stalo, podle sousedů nijak nevyčnívala (o nálezu těl čtěte zde).
2 Kde Dahlgrena dostihli?
O den později policie informovala, že z vraždy podezírá právě Dahlgrena. Ten už v té době byl ale na letišti ve Vídni a odlétal do USA. Rakouský deník Krone později informoval, že sám mladík se ke zločinu přiznal v SMS zaslané v průběhu úterku kamarádce z Vídně. „Zabil jsem čtyři lidi a teď jsem na cestě do Vídně,“ napsal v krátké zprávě, jejíž existenci potvrdil mluvčí Spolkového kriminálního úřadu (více o později odhalených detailech případu čtěte zde).
Právě přes Vídeň se Dahlgren pokusil uniknout do domovských Spojených států. Podle tehdy dostupných informací pocházel z Palo Alto v Kalifornii, v Brně si přivydělával jako lektor angličtiny. Díky mezinárodní spolupráci však byl v USA okamžitě zadržen. Policie ho chytila na letišti ve Washingtonu. Při pátrání pomáhala rakouská policie a zapojen byl i detektiv FBI (více zde).
Muž byl bezprostředně poté vyslechnut a umístěn do vazby. Tím začala i šedesátidenní lhůta, kdy mohlo Česko požádat o jeho vydání. Už tehdy se však nahlas mluvilo o obecné neochotě USA vydávat své občany, kteří v cizině spáchali trestný čin. České úřady přesto věřily, že se jim extradice podaří dosáhnout (více o možných překážkách pro vydání čtěte zde).
3 Proč to tak trvalo?
Už tehdy bylo jasné, že snahy o Dahlgrenovo vydání mohou trvat ne měsíce, ale klidně i roky. Ministerstvo spravedlnosti podalo žádost o vydání 12. července 2013. Následně jí vyhověl Federální soud pro Východní okres státu Virginie v Alexandrii (kde byl Dahlgren vazebně vězněn), nicméně proti rozhodnutí o přípustnosti vydání podal Dahlgren opravný prostředek, takzvaný Habeas Corpus, který byl opakovaně doplňován.
Příslušný americký soud opravný prostředek 1. července 2015 sice zamítl, Dahlgren však následně podal odvolání a žádost o dočasné pozastavení extradice do doby, než bude rozhodnuto odvolacím soudem. Ten jeho žádosti nevyhověl. Dahlgren ovšem následně využil ještě možnosti požádat o pozastavení vydání Nejvyšší soud Spojených států amerických, který však jeho žádost letos 25. srpna rovněž zamítl (více čtěte zde). V mezidobí svůj souhlas s vydáním vyslovilo americké ministerstvo zahraničí.
Stálý zpravodaj České televize ve Washingtonu Martin Řezníček v pátečních Událostech uvedl, že Dahlgrenovo vydání bylo „ještě dramatičtější, než se na první pohled může zdát“. Ozbrojená eskorta jej totiž v reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu vezla na letiště už v pátek, Dahlgrenův obhájce však mezi tím podal novou žádost jiné soudkyni stejného soudu. Eskorta tak musela zamířit zpět do vazební věznice. Po několika dalších překážkách Dahlgrena do ČR dopravili sami Američané (více o peripetiích s vydáním na webu ČT).
4 Co nyní Dahlgrena čeká?
Poté, co Dahlgrena v pondělí oficiálně převzala česká policie, zamířil přímo z pražského letiště do vazební věznice v Brně. V pondělí večer na něj pak uvalil vazbu i tamní soud. Podle přiděleného právníka (ex-offo) Richarda Spíška soud nepřijal ani Dahlgrenův návrh zaručit se peněžitou kaucí. „V dalších dnech mám v plánu se s klientem sejít a znovu zvážit další kroky. Bude ale záležet zejména na orgánech v trestním řízení,“ uvedl dále Spíšek.
Odhadl, že líčení před krajským soudem může začít za několik týdnů až měsíců. Policie přitom už oznámila, že než spis pošle na krajské státní zastupitelství, bude chtít, aby znalci na Dahlgrena vypracovali posudky. „Vyšetřování případu bude pokračovat standardním způsobem - za přítomnosti tlumočníka s ním budou kriminalisté provádět další procesní úkony, včetně zkoumání jeho zdravotního stavu znalci,“ uvedla mluvčí brněnské policie Petra Ledabylová.
Podle Špíška je Dahlgren bleskovým převozem z USA do brněnské vazby znepokojený. „Působil jako člověk, kterému hrozí doživotní vězení. Byly na něm patrné obavy,“ popsal stav Dahlgrena jeho obhájce, který ho v pondělí večer viděl poprvé v životě. Prozatím dále zůstává jeho právníkem. Komunikaci s americkým advokátem Theodorem Simonem komentovat nechtěl.
5 Kde si Dahlgren odpyká případný trest?
Pokud bude Dahlgren odsouzen, nastoupí do některé z českých věznic. Může však požádat o převezení do nápravného zařízení v USA. „Je to možné na základě úmluvy o předávání odsouzených osob z roku 1983,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Doplnila však, že by s tím musela souhlasit americká strana i české ministerstvo spravedlnosti.
Tato úmluva doslova říká, že „osoba odsouzená na území jedné strany může být předána na území druhé strany podle ustanovení této Úmluvy k výkonu trestu, který jí byl uložen․ Za tímto účelem může odsouzená osoba odsuzujícímu nebo vykonávajícímu státu vyjádřit svůj zájem na předání podle této Úmluvy“ (celé znění Úmluvy ratifikované v roce 1992 zde, ext. odkaz).
Podle právníka Tomáše Gřivny si může americká strana už při vydání svého občana k trestnímu stíhání vymínit, aby si případný trest Dahlgren odpykal v USA. V tom případě by tomu česká strana musela vyhovět. To ale při vydání Dahlgrena patrně nenastalo.
Dahlgren přistál na Letišti Václava Havla v Praze (31. srpna 2015):
