První pandí mládě se na rodilo v 17:34 východoamerického času, tedy asi půl hodiny před půlnocí SELČ. Druhé přišlo na svět zhruba čtyři a půl hodiny později ve 22:07 místního času. Pandí matku Mei Xiang při porodu sledovala kamera, na webových stránkách zoo je k vidění i přímý přenos její péče o mláďata.
„Mluvila jsem s veterináři, výzkumníky i ošetřovateli. Všichni mají ohromnou radost. Do jednoho jsme byli nalepení u pandí kamery a viděli jsme, jak matce praskla voda. A potom, ani ne za hodinu, přivedla na svět mládě,“ vylíčila pro deník Washington Post atmosféru v zoologické zahradě její mluvčí Pamela Baker-Massonová.
„Všichni jsme uchváceni z toho, že Mei Xiang porodila. Mládě je zranitelné a takto malinké, ale my víme, že Mei je skvělá matka,“ uvedl po prvním porodu ředitel zoologické zahrady Dennis Kelly.
Dvojčata už mají dva starší sourozence
Podle pracovníků zoo přivádějí pandy na svět dvojčata zhruba v 50 procentech porodů. Mei Xiang už dříve porodila dvě živá mláďata, samečka Tai Shan v roce 2005 a samičku Bao Bao v roce 2013. Tehdy porodila i další mládě, rovněž samičku, ale dvojče přišlo na svět už mrtvé.
Mei Xiang byla tentokrát uměle oplodněna směsí spermií dvou samců pandy velké, čínského samečka Chuej-chuej a Tian Tiana z washingtonské zoo.
Personál zoo ponechává pandě a jejím potomkům jejich soukromí, pokud se nevyskytnou nenadálé komplikace. Pavilon, ve kterém pandy žijí, se pro návštěvníky uzavřel.
Mláďata zřejmě ještě dlouho neopustí kotec, ve kterém se narodila. Podle prohlášení zoo by mohla začít objevovat okolní svět zhruba za čtyři měsíce. Pohled na mladé skotačící pandy si návštěvníci budou moci vychutnat zhruba za půl roku, kdy se mláďata ve výběhu začnou učit lézt po stromech.
Panda velká patří mezi nejohroženější živočišné druhy. Jejich přirozeným domovem je několik horských hřebenů v centrální Číně. V současnosti jich podle dostupných informací ve volné přírodě žije kolem 1 600, dalších asi 300 jich je v zajetí, převážně v Číně. Pro pandy je typická velmi slabá porodnost.
