„Rusko se opět odhodlalo k invazi a obsadilo Krym, území suverénní Ukrajiny,“ upozornil zase v projevu u budovy nedaleko Českého rozhlasu předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD.
Kousek od něj vlála mezi přihlížejícími pietnímu aktu vlajka suverénní Ukrajiny, jejíž část - Krym - Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo. Štěch mluvil i o tom, že okupace neměla jen přímé oběti, ale invaze takzvaných spřátelených zemí poslala do emigrace 300 tisíc občanů Československa.
„Klidné časy bohužel opravdu končí, a musíme se připravit na eventualitu, že mezinárodní napětí se bude nadále zvyšovat, že napětí ve společnosti může narůstat, že bude sílit volání po vládě pevné ruky,“ varoval Štěch.
Na analogii mezi okupací v roce 1968 a tím, jak se Rusko chová v současnosti k Ukrajině, poukázala v oficiálním prohlášení k výročí sovětské okupace TOP 09. „Současný politický vývoj v Rusku a krize na Ukrajině činí ze srpnové okupace znovu aktuální téma. Ruská státní televize dnes lže svým občanům o důvodech okupace v roce 68 stejně, jako lže Rusko světu o své roli ve válce na východě Ukrajiny. Anexe Krymu a ukrajinská krize vykazují analogické způsoby myšlení a chování dnešního putinovského Ruska s tehdejším sovětským komunistickým režimem,“ uvedla TOP 09.
Na vzpomínkovou akci k srpnu 1968 na Václavské náměstí dorazili během dne někteří její politici - dopoledne poslanci Miloslav Kučera či František Laudát, odpoledne první místopředseda strany Miroslav Kalousek či europoslanec Jaromír Štětina.
Sobotka upozornil na lidi ochotné kolaborovat s okupanty
Okupací v roce 1968 se podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky kasárenský socialismus brežněvovského typu definitivně zdiskreditoval. „Pokus o reformu komunistického režimu nevyšel,“ řekl předseda vlády. Zasloužili se o to podle něj i lidé, kteří byli ochotni s tehdejšími okupanty kolaborovat.
Němcová u Národního muzea, na němž jsou stále patrné šrámy po střelách sovětských tanků, mluvila o tom, že tak, jako nyní prochází rekonstrukcí budova muzea, mělo by projít určitou rekonstrukcí myšlení řady lidí, aby si uvědomili, jaké jsou skutečné hodnoty a že svoboda je ohrožena i dnes.
Politička ODS zalitovala, že Česká televize neodvysílá ruský dokument Varšavská smlouva, odtajněné stránky. Prodej pořadu, který vyvolal bouřlivou reakci kvůli zkreslování invaze, ruská televize bez vysvětlení zrušila. Podle Němcové by film pomohl Čechům pochopit, jaké nebezpečí skýtá dnešní Rusko. Spolu s Němcovou na srpnové události před muzeem zavzpomínali i její kolega z ODS Radim Holeček a poslanci František Laudát a Michal Kučera z TOP 09.
Pojďme je zakázat, než pozvou Putina, napsal muzikant Koller
Petr Marek z platformy občanských demokratických a protikomunistických iniciativ Bezkomunistů.cz mluvil o řetězové hladovce známých osobností za oběti komunismu. V den 47. výročí invaze sovětských a dalších vojsk ji podle něj drží známý zpěvák, frontman kapely Lucie David Koller. Ten poslal účastníkům pietní akce vzkaz.
„Zakázat komunistům účast v politice, to jediné je potřeba. Každý, kdo je tím nakažený, je hrozbou i vlastním lidem. Stalin je dnes v Rusku opěvován jako dobrý politik. Těch deset milionů zavražděných lidí je zapomenuto. Autoři zvacího dopisu zůstali nepotrestáni. Pojďme je zakázat v politice, než pozvou Putina. Prosím všechny rozumné lidi. A na závěr ať jdou komouši do pr....,“ přečetl Kollerovu zdravici Marek.
V úterý 25. srpna bude řetězovou hladovku držet Viktor Fainberg, jeden z osmi statečných občanů SSSR, kteří v roce 1968 proti brežněvovské agresi protestovali na Rudém náměstí. Režim ho pak zkoušel zlomit na psychiatrii. Do řetězové hladovky se zapojí i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Odpoledne se na Václavském náměstí uskutečnil i hudební happening, za účasti písničkáře Vladimíra Merty či Milana Knížáka a kolemjdoucí si mohli na výstavě Aby sny nezešedly prohlédnout fotografie z událostí po 21. srpnu 1968.
Invaze si do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí. Lidové noviny ve čtvrtek napsaly, že Vojenský historický ústav poprvé sečetl civilní oběti sovětských vojsk v Československu od srpna 1968 do roku 1991. Historici dospěli k číslu 402, přičemž toto číslo podle nich nemusí být konečné, mnoho materiálů v minulosti se skartovalo.
