I když japonský premiér ve svém projevu vyjádřil „hluboký zármutek“ nad miliony obětí druhé světové války, jeho řeč rozladila představitele sousedních států. Vadí jim, že Abe pouze uznal omluvy svých předchůdců a připomněl, že Japonsko opakovaně vyjádřilo lítost nad svými činy během války. Vlastní omluvu ale nenabídl, píše deník The New York Times.
Zároveň dodal, že země se musí přestat dokola omlouvat za svou historii. „Nesmíme dopustit, aby naše děti, vnoučata a další generace, které teprve přijdou, byly předurčeny k omluvám,“ řekl premiér.
Abeho projev vyvolal v okolních státech, které Japonsko před sedmdesáti lety okupovalo, vlnu pobouření. Čínská státní agentura premiérovu řeč označila za „rozmělněnou omluvu, která je pochroumaným začátkem budování důvěry mezi sousedními státy“.
Podobně v sobotu reagovala i jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje.
„Minulost nemůže být nikdy ututlána. Minulost zůstává živá skrze výpovědi svých svědků,“ uvedla podle serveru BBC. Prezidentka také Japonsko vyzvala, aby co nejdříve rozřešilo otázku asijských žen, které musely pracovat jako sexuální otrokyně v nevěstincích pro japonskou armádu.
Vztahy mezi zeměmi jsou kvůli válce stále napjaté
V sobotu promluvil na hlavní vzpomínkové akci v Tokiu také japonský císař Akihito, jehož otec vyhlásil kapitulaci Japonska 15. srpna 1945 v rozhlasem přenášeném projevu. Ve svém projevu mluvil o pocitu viny a naději, že se podobný konflikt už nebude opakovat.
„Společně se všemi našimi lidmi vzdávám hold všem, kteří ve válce přišli o život, ať už na bojištích nebo jinde, a modlím se za světový mír a další rozvoj naší země,“ řekl podle agentury Reuters.
Jednaosmdesátiletý monarcha se tak odchýlil od oficiálních formulací minulých let, což japonská média vykládají jako reakci na páteční projev premiéra Šinzóa Abeho.
Válečný odkaz stále pronásleduje vztahy Japonska s Čínou a Jižní Koreou, které před rokem 1945 trpěly pod japonskou koloniální vládou. Vztahy mezi zeměmi kalí podle ČTK zejména návštěvy japonských politiků v tokijské svatyni Jasukuni, kterou Peking a Soul považují za symbol někdejšího japonského militarismu. Je zde mezi 2,5 milionu padlých japonských vojáků uctíváno také 14 odsouzených válečných zločinců.
Samotný Abe coby premiér tuto svatyni navštívil v roce 2013, čímž Čínu rozlítil. Tentokrát Abe do svatyně osobně nezavítal, poslal do ní ale obětiny. Na místě se také poklonili dva ministři z jeho kabinetu.
Čínské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, v němž vyjádřilo nesouhlas s činem ministrů. „Japonští politici se právě v tento den vydali do svatyně, která oslavuje válečné zločince první kategorie a agresivní válku. Čína vyjadřuje rozhodný nesouhlas a nespokojenost,“ stojí v textu.
Vzpomínkový akt se konal také v Pearl Harboru na Havaji, kde se akce zúčastnili starostové měst a velitel americké pacifické flotily. Japonský útok na přístav v roce 1941 přivedl USA do války.
Zároveň se ceremonie konala také v Honolulu a japonské Nagaoce, odkud pochází japonský admirál Isoroku Jamamoto, který naplánoval útok na havajskou základnu. Nagaoka je také sesterským městem Honololu. USA toto japonské město bombardovaly v posledních válečných týdnech a zabily tam 2000 lidí.
V březnu 1945 zničilo americké bombardování japonskou metropoli Tokio:
