Jedním z největších požárů v krajině v poslední době byl ten, který 7. srpna zachvátil pole a les o rozloze asi 20 hektarů u Dobříva na Rokycansku. Dým byl tehdy vidět až z dvacet kilometrů vzdálené Plzně.
„Původně vše bylo ohlášené jako požár pole. Když tam dojížděly první jednotky, hlásily, že hoří i les. Jakmile jsem dostal informaci, že oheň je korunách stromů, už jsem sedal do auta,“ říká Miroslav Moule, který tehdy řídil zásah (více o požáru na okraji Brd čtěte zde).
Co letí hasiči hlavou, když přebírá velení u takového požáru?
Řeší hlavně včasné vyhodnocení rozsahu požáru, nasazení potřebného množství jednotek a techniky. Z dlouholeté praxe vím, že než se nasadí první hasební proudy, oheň se bude dál šířit. Nejdůležitější je správně odhalit směr šíření ohně, vědět, kde co je nejvíce ohrožené. Někdy se lidem může i zdát, že hasiči jsou jinde, než největší plameny.
Jak to bylo v Dobřívě?
Prioritní byla evakuace lidí, uchránění obydlí. Po ohlášení požáru byl nejprve vyhlášen poplach prvního stupně, vyjížděly čtyři blízké jednotky. Postupně se vyhlašovaly druhý, třetí a pak i zvláštní stupeň požárního poplachu. Při něm se, lidově řečeno, už nekouká, odkud jednotka je, ale povolaní jsou všichni hasiči z oblasti schopní zásahu.
Proč je požár v korunách stromů tak nebezpečný?
Hoří ve výškách, do kterých se těžce dostáváme. Oheň se velice rychle šíří. Za jedinou minutu se dostává o 12 i 14 metrů dál. Stromy jsou propletené, jsou tam suché větve. Koruny velkých stromů hoří obrovskou rychlostí.
Jak tohle hasíte?
Mohou se dělat průseky. Ale při takové rychlosti šíření plamenů je to v našich podmínkách téměř nemožné. To se může dělat někde v Kanadě, kde několik kilometrů před požárem mohou udělat v lese velký průsek. Teorie mluví i o hašení výbušninami, tlaková vlna po výbuchu uhasí část požáru. Ve střední Evropě je ale zástavba tak hustá, že to použít nejde. Mohli bychom zkoušet porážet stromy ve frontě hoření, tedy v linii, kde jsou plameny. Pro hasiče je to ale velmi vysoké riziko při nejistém výsledku.
Takže zbývají letadla?
Vrtulníky s takzvanými bambivaky hodně pomáhají. Velký objem vody najednou dokáže plameny srazit. Záleží, jak rychle se vrtulníky k požáru dostanou. V Dobřívě jsme měli štěstí. Armádní byl k dispozici asi hodinu po ohlášení požáru, policejní přiletěl od jiného zásahu po další hodině.
Dá se odhadnout, kolik hasičů může vrtulník nahradit?
Určitě tři čtyři jednotky. Hasiči na zemi mají čas dostat se s nataženými hadicemi a vodou před požár a pokusit se plameny zastavit.
Jak probíhalo plnění vaků pod vrtulníky?
Piloti přiletěli nad hladinu rybníka, vak ponořili do vody, sám se naplnil a vrtulník odlétal nad hořící les. Kdyby rybník nebyl dostatečně hluboký a bylo v něm málo vody, vaky by hasiči plnili ze svých cisteren. Plnění vaků přímo v rybníce je rychlejší a více hasičů mohlo zasahovat proti ohni.
Požár lesa u Dobříva |
Nasadili jste i čerpadlo, které dodává do hadic tisíce litrů vody za minutu. Používáte je často?
Jen na velké požáry. Teď se nezastaví. V pátek před polednem se vrátilo ze stohektarového požáru lesů na Rakovnicku, vypomáhalo tam dva a půl dne. Po údržbě na stanici přijelo odpoledne na Rokycansko. K jeho nasazení musíte mít vodní plochu s dostatečným množstvím vody. Pak cestu k ní, aby tam mohl zajet těžký automobil. Každou minutu je schopné dodávat na požářiště 4000 litrů vody. Vezou se dva kilometry speciálních hadic.
U Dobříva se vystřídala stovka hasičů. Bylo by možné tak rozsáhlé požáry zvládnout bez dobrovolných jednotek?
Dobrovolní hasiči jsou pro nás nenahraditelní. Měli jsme určité štěstí, že požár vznikl v pátek. Věděli jsme, že z dobrovolných hasičů půjde v sobotu a v neděli málokdo do práce. Při prvním střídání v noci jsme se hasičů ptali, jestli budou ochotní přijet v sobotu znovu. Neslyšel jsem, že by někdo řekl ne. První střídali ti z nejbližšího okolí, kteří byli u ohně první. V sobotu ráno přijeli, odpoledne odjeli, aby si odpočinuli, vyspali se, v neděli přijeli znovu. Jsou skvělí, dělají to zadarmo, řada z nich asi dostala doma i vynadáno, že místo víkendu s rodinou jsou jinde. Bez jednotek dobrovolných hasičů bychom s požáry polí a lesů jen těžko bojovali.
Jak se hasiči fyzicky vyrovnávají se zásahy ve vedrech?
Složitě. Zasahují ve speciálních oblecích, je vedro od ohně, od slunce, vykonávají fyzicky náročnou činnost. Hrozí jim přehřátí, dehydratace je obrovská. Bezpodmínečně musí často pít. Nemají možnost schovat se do stínu. V lesích sálají kořeny, stromy, rozpálené kameny. Myslí si, že ještě chvíli zvládnou, a najednou kolabují. V těchto vedrech může hasiče opařit hasicí voda nebo i jeho vlastní pot.
K požárům lesů a polí jste vyjížděli v poslední době několikrát denně. Pomohla by vám větší opatrnost lidí?
Určitě. Teď je lepší jít na koupaliště, než se s cigaretou v ruce procházet po louce nebo v lese. Požár vznikne velice rychle, ale uhasit ho je strašně náročné a drahé.
Je reálné, že viník požáru zaplatí náklady zásahu?
Pokud by bylo pravomocně prokázáno úmyslné založení požáru, ať rozhodnutím soudu nebo přestupkové komise, můžeme požadovat náhrady. Za každou nasazenou jednotku a hodinu zásahu je to 5600 korun. U větších požárů se může náhrada nákladů vyšplhat i na miliony korun.
Velké požáry polí v kraji způsobila většinou jiskra, která vznikla, když zemědělský stroj škrtl o kámen. Měli by mít zemědělci na sklízeném poli i cisternu s vodou a traktor s pluhem pro případné rychlé oborání hořícího místa?
Pokud by kolem pole vyorali šest osm metrů širokou brázdu, asi by to pomohlo. Nedá se ale vyloučit, že se i tak dostane oheň dál. Vítr dokáže nést hořící slámu i stovky metrů.
S hašením požáru u Dobříva pomáhaly i dva vrtulníky (7. srpna 2015)
7. srpna 2015 |
